„Pořád v sobě máme ty neklidné rockové kořeny,“ tvrdí kapelník Citronu Radim Pařízek

O tom, že legendární rockeři Citron vydali vůbec poprvé své slavné album Plni energie na CD nosiči už Hudební knihovna psala. Stačí se mrknout sem. A dokonce jsme se ho odvážili i rozebrat, což se koneckonců můžete dočíst ZDE. Dlouho se nám však nedařilo získat rozhovor, Citroni jsou totiž velice zaneprázdněni. Po vydání CD následoval velký křest v pražském Hard rock Café a poté se muzikanti začali poctivě připravovat na jarní turné. Nakonec se ale zadařilo a kapelník Radim Pařízek nám odpověděl na několik otázek.

HK: Kdo přišel s nápadem vydat legendární album Plni energie na CD?
Radim: Na to přišli sami fanoušci, stále se dožadovali možnosti poslouchat tuhle pro ně přelomovou desku v digitální podobě. Myslím, že teď právě je ta ideální doba na to, aby CD vyšlo.

HK: Kdo se ujal masteringu?
Radim: Dvorní zvukař studia Citron Petr Slezák. Je jedním z nejexcelentnějších českých zvukařů, navíc má tolik zkušeností a citu pro věc, že volit někoho jiného by byl nesmysl. Domluvili jsme se na kompromisu, aby mastering zohlednil původní zvuk, ale zároveň mu dodal soudobější sound. Myslím, že se to po nějakém laborování podařilo.

HK: Na CD je navíc píseň Půlnoční město. Chyběla na původním LP jen kvůli kratší stopáži?
Radim: Tahle píseň vyšla na singlu a na tehdejší LP se už nevešla právě kvůli stopáži. Pokud na černé vinylové desce byl delší záznam, musely být drážky více u sebe, a tím muzika ztrácela dynamiku. A to jsme samozřejmě nechtěli.

HK: S jakými pocity jste remasterované CD poslouchali?
Radim: Já byl spokojen, navíc jsem průběžně poslouchal různé pokusy. Co se kluků týče, tak to byste se musel zeptat jich. Jako vždy, mimo jiné, každý chtěl více svého nástroje (smích).

Chodí vrstevníci i mladší publikum

HK: Jak se za těch 25 let od vydání LP změnil váš život? Jste dnes klidnější?
Radim: Ani omylem. Někteří z nás, jako třeba já, děláme spoustu jiných věcí, které nás baví. Takže spíše opak je pravdou. To jsou ty neklidné rockové kořeny.

HK: Jací návštěvníci dnes chodí na vaše koncerty? Vaši vrstevníci nebo mladší lidé?
Radim: Dílem jsou to vrstevníci, dílem kupodivu mladší publikum, řekl bych tak padesát na padesát. Zpočátku mě to u těch mladších udivovalo, pak jsem ale pochopil, že jsou to jednak ti, kteří v mládí poslouchali naše desky, když si je pouštěli jejich rodiče. A pak ti, kteří v rockové muzice hledali podstatu a kořeny, a tak jim v jisté chvíli nezbylo než se dostat i k nám.

HK: Děláte pořád nové písničky? A jak na ně reagují fanoušci?
Radim: Písničky děláme průběžně, před dvěma lety jsme vydali novinkové CD Bigbítový pánbů. Mělo celkem úspěch, fanoušci byli asi rádi, že slyší něco nového. I když u takových kapel, jako jsme my, vždycky ty původní hity budou na prvním místě, ale jako perličku si občas novou píseň pustí nebo na koncertě poslechnou. Ale základ vždy tvoří naše původní velké hity. To je osud kapel, které svůj vrchol měly ve své době. Tam se zabydlely v myslích fanoušků a takhle už tam zůstanou.