Ohrnuté džíny, šaty z 50. let, šátky, tetování. Česká rockabilly scéna žije.

S hledáním pojmu rockabilly bychom v Ottově slovníku naučném asi neuspěli, takže se musíme spokojit s wikipedií. A co tam píšou?

Rockabilly je jeden z nejstarších stylů rokenrolové hudby, který se začal utvářet začátkem 50. let 20. století. Pojem samotný představuje složeninu ze slov rock a hillbilly. Slovo hillbilly zde odkazuje na country hudbu, ve Spojených státech 40. a 50. let často zvanou hillbilly music. Významný vliv na utváření stylu měla i hudba bluesová, swingová a boogie woogie. Popularita stylu začala v 60. letech upadat, koncem 70. a začátkem 80. let však došlo k jeho renesanci, která do jisté míry přetrvává dodnes.

Rockabilly v Čechách

Tak je tomu i v České republice. Rockabilly sice není stylem, který by vyprodával O2 Arénu nebo Strahov, ale přesto má u nás řadu věrných příznivců, kteří jsou ochotni za něj dýchat. Při naší cestě po české rockabilly scéně nám bude dělat průvodce člověk nejpovolanější, kontrabasista kapely Slapdash, organizátor koncertů a festivalů a spoluzakladatel sdružení www.rockabilly.cz Pavel Růžička. Jak se vůbec k této hudbě dostal?

„Hudbu obecně mám rád od mládí. Vyrůstal jsem na country, které poslouchal táta. A jak jsem stárnul, tak se mi do toho míchaly další vlivy, zejména ty rockové, kytarové. K rockabilly a rock´n´ rollu mě přivedl Petr Židlický (kytarista), který měl s Ferencem (bubeníkem) v 90. letech kapelu Crazy Wheels.

V té době to byla celkem ikona, protože takovou hudbu tady téměř nikdo nedělal. Chodil jsem na koncerty a byl fanouškem a kamarádem. Po rozpadu Crazy Wheels mi Petr nabídl, abych s nimi hrál v nově vzniklé kapele Go!DaddyO'. Neměli basáka, já hrál trochu na kytaru, tak mi Petr jednoho dne přivezl kontrabas, ať se na něj naučím, a tak to celé vzniklo."

"Obecně mě na tom baví právě ten styl a vlastně ani nic jiného hrát neumím. Do toho naše klasické vzhlížení k Americe, autům, motorkám. Postupně jsem tedy do toho "vplul" a zamiloval si to. Dneska jsme propagátory tohoto stylu, i když od "klasického" rockabilly jsme také již trochu utekli. Píše se přeci jen rok 2014 a každý jsme ovlivněni něčím jiným. Hlavně chceme hrát věci, které nás baví. Všechno ale vychází z rockabilly," dodává Růžička.

Jak to všechno začalo?

Zmapovat počátky české rockabilly scény je těžké, protože pro každého je rockabilly něco trochu jiného. Pro někoho dřevní klasika, pro jiného vše s kontrabasem. Postupně se začaly objevovat kapely jako Classic Rock'n'Roll Band Pepy Pilaře či pozdější Rock'n'Roll Gang Tondy Škráška. RNR hrál Bobek nebo Sedláček. V 90. letech zde byly nebo vznikaly kapely, které se už více profilovaly právě do rockabilly. Například Screwballs, Crazy Wheels, Tom's Billy, Bobcats a další. Diky internetu a celkově větší informovanosti i u nás začali lidé postupně vnímat i jiné odnože jako je třeba psychobilly či punkbilly.

Kolik kapel rockabilly hraje?

Stejně tak je těžké zmapovat počet tuzemských kapel, hrajících tento styl. Každopádně jich přibývá. Třeba na největším tuzemském festivalu Rockabilly CZ Rumblu vystupuje vždy kolem osmi českých kapel a to se pořadatelé snaží vybírat ty „stylu nejvěrnější".

„Ale i my se Slapdash hrajeme spoustu koncertu se spřízněnými kapelami výše zmíněných odnoží. Jsou koncerty, kam přijde 20 lidi, jsou ale koncerty, které vyprodají Rock Café. Fanoušky si tento styl našel a stále nachází. Dorůstá nová generace a rockabilly/psychobilly styl je stále populárnější. Je to vidět v oblečení nebo třeba v tetování," vysvětluje Pavel Růžička.

Kolik fanoušků rockabilly poslouchá?

Jako roste počet kapel, zvyšuje se i množství fanoušků. I když oproti jiným zemím, kde je rockabilly populární (zejména Anglie, Německo, Holandsko, Rakousko, Španělsko.. prostě země, kde nebyli komunisti a kde nikdo nic nezakazoval) jsou trochu specifičtí.

„U nás je malá komunita opravdu toho klasického (pure, authentic) rockabilly a spíš je to namícháno s modernějšími styly jako je psychobilly nebo punkbilly. Pokud to bereme takto dohromady, je scéna už poměrně velká a rozšiřuje se. Každý si tam najde to svoje. Já to beru jako jednu velkou rodinu," vyznává se Růžička.

Jak poznáte fanouška?

Nebojte, nepřehlédnete ho. Muž má ohrnuté džíny, křivák, peněženku na řetězu, napomádované vlasy, dost často výrazné "old school" tetování. „U holek to je takový ten "pin up" style. Šaty z dob 50. let, šátky, výrazné líčení, opět případně tetování," poznamenává náš průvodce.

No a samozřejmě láska k Americe 50. let, kde to všechno vzniklo. Elvis je Král dodnes, velkou modlou je Johnny Cash, Carl Perkins, Gene Vincent, Eddie Cochran a mnoho dalších. A ideální je, když má takový fanoušek nějakou pěknou káru – americkou, nejlépe z 50. let. Cadillac, Buick, Oldsmobil. Nebo alespoň motorku.

Kde se rockabilly hraje?

Největší akcí tohoto druhu je Rockabilly CZ Rumble (dříve Málkov Rumble). Letos se uskuteční pošesté a loni do Řevnic dorazilo přes 400 lidí. Konají se i další koncerty. Třeba brněnští Cat Music, kteří se orientují na klasické rockabilly, k nám dovezli skutečné hvězdy svého žánru, například Space Cadets, Jack Rabbit Slim, Big Sandy and His Fly Rite Boys, Cherry Casino nebo The Round Up Boys.

Jaká tam panuje atmosféra?

„Naprosto perfektní a jsme za to rádi. Občas by si člověk řekl, no to jsou teda typy, co nám sem přijeli udělat akorát bordel... Ale není tomu tak, většina lidí je naprosto slušných, hudba není agresivní, a tak i posluchači jsou víceméně v klidu. Vztah k alkoholu je veskrze pozitivní a blbec se najde všude :-)."

Organizátoři mají na Rumble jen pozitivní ohlasy. "Všichni jsou vlastně kamarádi a kdo ne, tak se jím brzy stává. Chlapi jsou ohleduplní k ženám a v publiku se najdou všichni - od dětí přes teenagery až po starší generaci, která na podobnou hudbu křepčila zamlada," neskrývá spokojenost Pavel Růžička.

Hudební knihovna děkuje Pavlovi za příjemné průvodcovství a rockabilly přeje hodně spokojených fanoušků, vydařených akcí a pohodových kapel.