Novinka kapely Vložte kočku vychází z filmu Domestik

„Dlouho jsme přemýšleli nad finální podobou desky, tedy jestli vydat OST, nebo zvolit jinou formu. Pavel Štěpánek alias Yukimura, který soundtrack míchal a masteroval, přišel s nápadem oslovit několik producentů, ať si z filmu vypůjčí samply i melodické postupy a vytvoří vlastní verze skladeb," vysvětluje zrod konceptu bubeník a multiinstrumentalista Cyril Kaplan. Křest alba proběhne 14. března v pražském klubu Fuchs2.

Skladeb, které zazněly ve filmu Domestik, se nakonec na novou desku Vložte kočku dostalo jen několik. Větší část tvoří remixy scénické hudby, ale i písně, které vznikly v první fázi tvorby soundtracku jako doprovod scén, a do filmu se nevešly. „Finální střih filmu vyžadoval z hlediska hudby minimalistický přístup, důležitou roli hrálo ticho a repetice. Když pro účely samostatného soundtracku ticho zmizí, výsledný pocit z poslechu skladeb se dost liší od záměru, se kterým byly složeny," komentuje proces vzniku desky Cyril, který její podstatnou část tvořil ve svém domácím studiu This Is Where It Goes Sideways. Na albu se ve výsledku podíleli producenti AKHTAR, ANS, IZANAS nebo SUBJECT LOST. 

Poprvé tak vychází například doposud neslyšené elektronické taneční skladby, které ve filmu měly doprovázet trénink hlavní postavy Romana, jeho každodenní jízdu na kole v obýváku na tréninkových válcích. „Tyhle ‘šlapačky’ jsme skládali dost podobně, jako naše písničky. Někdo, v tomhle případě Jiří, přinese nápad, kostru songu, a pak vše ladíme, dokud to není ono. Zkrátka dokud to nešlape,” upřesňuje Cyril Kaplan. 

Právě houslista kapely Jiří Konvalinka ztvárnil hlavního protagonistu filmu, stárnoucího profesionálního cyklistu Romana, který se po zranění snaží dostat zpět do formy. Konvalinka na soundtracku pracoval ve svém domácím studiu The Kingdom of Snakes, kde v minulých letech napsal mimo jiné doprovodnou hudbu k několika divadelním představením nebo dvě alba své grapové kapely Mutanti hledaj východisko. Zatímco v minulosti Vložte kočku nahrávali vždy spolu ve velkém studiu, tentokrát tvůrčí proces probíhal na ose dvou domácích studií. 

 
„Tahle deska by měla člověka provézt bytem na kole na válcích a uložit ho ke spánku v kyslíkovém stanu, který simuluje vysokohorské prostředí. Nejsilnějšími inspiracemi pro nás byla repetitivní povaha tréninku, každodenní překonávání sebe sama, a partnerský život, který se odehrává paralelně s touhle životní rutinou, vše v prostoru jednoho bytu," uzavírá Cyril.