Není všem festivalům konec. Na konci srpna proběhne festival Metal Madness

Sedmý ročník festivalu Metal Madness proběhne dle zažitých tradic. Poslední srpnový víkend si tak zapište do diářů jako ten, který si bude nutno řádně užít v prostředí Šumavy. V široce rozevřené náruči Ostrova Santos proběhne vystoupení deseti kapel zastupujících tradiční syrové metalové žánry. Vedle thrash a black metalu bude hrát prim především death metal, jehož legendární pojem Pestilence si prostě nelze nechat ujít. Zpoza hranic do Sušice ještě zavítají kapely Reactory (Německo), Asphagor (Rakousko) a Warbell (Polsko). Tuzemskou nabídku doplní jména jako Trollech, Ytivarg, Mortifilia, Endless Drain a Blue Screen Öf Death. Desátou kapelou hlavního line-upu bude výherce pátečního klání, které se nově zavádí jako nultý den festivalu. 

Možná, že některé (patrně mladší) ročníky zcela nevnímají podstatu skupiny Pestilence. Ale pro pamětníky 30+ a důsledné hledače všech death metalových zákoutí bude uzření téhle kapely jasným svátkem. Tahle kapela si s death metalem vždycky tak trochu hrála, takže v jejím podání zní jednoduše svobodně, originálně a především naprosto skvěle. Jedinečné experimentování s až progresivním nábojem dokáže zaměstnat snad všechny smysly. Živě bude něco takového naprostým unikátem, který si prostě nelze nechat ujít. A ačkoliv budou mezi námi jistě tací, kteří budou ctít jen tvorbu z kraje devadesátých let, tak vězte, že i ta novější reunionová postmiléniovská doba má věru co nabídnout. Prostě na tohle nelze mít výmluvu - musí se slyšet, vidět, prožít!

V roce 2010 se na německé thrash metalové scéně objevila kapela Reactory, která hned zaútočila na ta správná místa. V roce 2014 vydala úspěšný debut „High On Radiation", který ctil veškerá pravidla, která má správný německý thrash mít. Takže v jejich muzice najdete odkazy na pojmy jako Sodom, Kreator nebo Destruction. Letos kapela slaví deset let existence albem „Collapse To Come". Navztekaný vokál a ultrarychlé songy vám vlijí správnou thrashovou esenci do žil.

Black metalový svět patří k těm větším, které je dobré zkoumat. Jedna jeho větev má takový charakteristický šlapavý rytmus, který se odráží v bitevní energii, melodičtějších kytarových linkách a celkově zlému vzezření. Asphagor jsou typickým zástupcem takového modelu a pokud vám toto jméno nic neříká - nevěšte hlavu. Tyrolská banda se poprvé zapsala do povědomí blackers albem „Havoc" v roce 2010 a do dnešních dnů stihla vydat ještě další dvě desky. Aktuálně se pracuje na dalším materiálu, kdy některé kusy budou aplikovány live i v Sušici. Určeno pro fanoušky Dark Fortress, Naglfar nebo pozdních Limbonic Art. 

Melodická forma death metalu by neměla nikomu nahánět husí kůži. I tahle forma šílenství v sobě má zaručený kousek dynamitu, který při explozi rozkmitá vaše klouby a vám pak nezbude nic než hrozit, třepat hlavou, či jakkoliv obdobně projevovat pocity ze skvělých vjemů. Na koncertních prknech to u polské smečky Warbell platí dvojnásob, neboť vedle šlapavé muziky si pozornost připíše i sličná zpěvačka Gigi. Hudebně se pak můžeme odrazit v novějších Arch Enemy, Dark Tranquillity nebo bandy Martyrium z Malty. Tahle mašina prostě bude fungovat, i kdybyste nechtěli. 

Plzeňská kapela Trollech je pro tuzemskou scénu jasně zářícím pojmem, který má mnoho z nás spjatý se svérázným lesním black metalem. Jestli neznáte hit Ve stínu starých dubů, pak si mazejte doplnit vzdělání. Ovšem i tahle úderka prošla drobnou transformací a to v momentě, kdy vydala velmi syrové album „Vnitřní Tma". Na jednu stranu ortodoxní black, na druhou stranu jasný odkaz pohanství a lesní říše s drobnými Bathoryovskými výkyvy, jako třeba ve skladbě „Cestou dál a dál "z posledního alba. Nutno toto vystoupení nezmeškat, neboť vidět jejich koncert občas bývá obtížné.

Pro všechny milovníky elektrických obvodů, elektronických součástek a vědátory, kteří titulem bůh oslovují pouze mistra Teslu je tu připravena budějcká rota Ytivarg. Komplikovaný metal s kořeny v grindu a blacku. Jasný následovník někdejších Isacaarum, avšak se svou vlastní tváří a jasným lyrickým zaměřením na elektrotechniku. Nažhavte své obvody a připravte si silné pojistky, neboť v momentě, kdy začne rezonovat „Wardenclyffe", už nebude nikdo vnímat svět jako předtím.

Mladá krev Endless Drain fungující teprve tři roky je natolik akční, že již stačila vystrčit na svět svůj první materiál, kterým je deska „War Of My Hate". Tahle jihočeská banda čerpá inspiraci z thrash i death metalu. Vše se nebojí okořenit hutným groove houpáním, které dodává skladbám dravost a chytlavost. Nutno smeknout, že ačkoliv jsou pánové teprve na startovní čáře, tak jim to hraje naprosto parádně. Nebojí se barevných postupů s občasným vložením moderních linek a celé to balí do velmi zajímavého a posluchačsky dobře stravitelného celku. Byla by škoda nechat tuhle naději bez povšimnutí. Ty nápady a energie tam prostě jsou a zasluhují si správnou podporu.

Válečný thrash, který zároveň uctívá rokenrol. Jestli jsme už zmiňovali vliv raných Kreator nebo Sodom, tak si připište ještě Sepulturu a nebojím se říct Slayer. Z toho snad dost jasně plyne, že v klidu u Blue Screen Öf Death rozhodně nezůstane žádná džínovina. Pražská trojice ctí zásady thrashe a nechybí jí ani zmiňovaná r'n'r agrese v tom nejsyrovějším možném stylu. Vokálem vás pánové sice trochu zatáhnou do death metalových zákoutí, ale to není vůbec na škodu.

Pokud si někdo ještě za ty roky nepovšiml domácí pořádající kapely Mortifilia, měl by si okamžitě zakoupit vstupenku a vyčkávat v prvních řadách na jejich vystoupení. Jasně rozpoznatelný rukopis s originálním vokálem. Svižné songy koketující se švédskou školou death metalu jsou už dlouhodobě ozdobou tuzemské scény. Poslední řadová deska „… When I Killed The God" je naprostým skvostem, který by neměl chybět v kolekcích lokálních fans. Připojit se k nim není nic, co by bolelo, ba naopak. Hotovým balzámem pro metalovou duši a dobrým vzorem, budiž jejich pořadatelské i skladatelské počínání. Tak nač se zdráhat, stačí si to naplno užít.

Vstupenky a více informací zde.