Monkey With Guns od Bones vás nedostane, ale potěší

Recenze alba : Monkey With Guns

Album: Monkey With Guns

Interpret: Bones

Celkový čas: 00:40:09

Vydavatel: People Like You Records

Rok vydání: 2012

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Joe Stramr, 28. 08. 2012

Dámy a pánové, Elvis už odešel ... Vzal si s sebou pár pistolí, pořádně velký pytel a zamířil k bance. Třeba nám cestou zazpívá svou poslední píseň. Do rukou bere kytaru, dává ji do elektriky… hrábne do strun úvodní ostrý riff a na pódium k němu přibíhají zdatní pomocníci – švédští punk´n´rolloví punkáči Bones! Podpaždí mají svou zbrusu novou desku Monkey With Guns a pokračují ve své nikdy nekončící jízdě založené na chytlavých (možná už někde jinde stokrát slyšených) melodiích, hutném, jakoby garážovém soundu a uvolněných, zábavných textech. Dámy a pánové, přejeme příjemně vymlácené ušní bubínky a co nejdivočejší pogo!

Hey Ho, Let´s Rock´n´roll

Album Monkey With Guns pokračuje sice v trendu předcházejících počinů uřvaných seveřanů, ovšem spíše než na hitové Bigger Than Jesus a Straight Flush Ghetto navazuje na hudebně hodně jednolitý Burnout Boulevard. Není to špatná deska, to ne, a příznivce skupiny rozhodně nezklame. Jen prostě už nemá v zásobníku tak ostře nabito vypalovačkami, které by se vám zavrtaly napevno do kebule. Nebýt několika světlých výjimek (Cemetery Sue, This Hound Dog Rocks), troufl bych si dokonce říct, že chybí úplně. Zůstává tak pouze a především jedinečná punk´n´rollová atmosféra, dělající však z alba spíše pouhou kulisu do rockového klubu na rohu Bowery street než sbírku jedinečných fláků, které prožíváte a notujete si je pěkně jeden po druhém. Tím už se Bones v podstatě neliší od mnohem známějších (a dosud o třídu méně zvukomalebných) krajanů Hives, ostatně teď by si je mohl člověk občas i splést. Na druhou stranu, Monkey With Gun je již pátou řadovkou a jistá kompoziční vyčerpanost se proto dá autorům odpustit.

Buchty, káry, tetování

Řada parádních momentů však přesto na desce zůstává. Úvodní rockovou modlitbu Bones City Rollers (názvem evokující slavnou clashovinu Clash City Rockers) prostupuje naléhavost svádící k divoké jízdě Londýnem. Singlovka Smile of the Cobra je ukázkový hit na první poslech. Jako love song se tvářící Dead Heart Beats má velice jednoduché schéma ve slokách a o to intenzivnější refrén. Cemetery Sue nechá vzpomenout na to nejlepší z Ramones lehce říznuté strašáky Misfits. Rozjuchaný, tancovačkou zavánějící Burnout Boulevard pokračuje v tradici songů nazvaných dle předcházející desky. Wendy jakoby nás vracela do sedmdesátých let a Kissáci si nechali narůst číra. Všeříkající I Fell Like Shit je naopak návratem ke kořenům rock´n´rollu Billa Haleyho a Buddy Hollyho. Úderný Hooligan Bop vypadá jako vrchol desky, ale to by nesměla přijít závěrečná megabomba This Hound Dog Rocks, jedna z nejlepších skladeb od Bones vůbec. Hlavně díky téhle bezstarostným létem vonící pecce, okořeněné ve finále dokonce trubkou, nakonec Monkey With Guns na body přeci jen těsně poráží předcházející Burnout Boulevard. Rozhodně je to pořád solidní zábava, takže Elvis může v klidu odejít do té banky.