Moby sedí na svém trůnu pohodlně

Americký hudební chameleon Moby by se dal považovat za renesanční osobnost, které se tak nějak „nenápadně" podařilo prodat přes 20 milionů alb po celé světě. Navíc výrazně přispěla k vývoji taneční hudby nejen v Británii a Americe svým uměním smíchat elektro taneční hudbu s technem, housem a vůbec vším, co bylo po ruce. Letos přichází s novinkou Innocents v čele se singlem A Case for Shame, na které pracoval osmnáct měsíců.
Na svůj v pořadí jedenáctý studiový počin si přizval producenta Marka „Spika" Stenta, známého se spoluprací s U2 nebo Depeche Mode a nešetřil ani na seznamu hostů: Mark Lanegan, Wayne Coyne (Flaming Lips), Cold Specks, Skylar Grey a Damien Jurado, na kterých stojí a padá celé album. To je sice v pár ohledech trochu jiné, celá atmosféra je o hodně melancholičtější, ale Mobyho rukopis v něm stoprocentně poznáte.

Klidná relaxační plavba

To, co samozřejmě netrápí jen Mobyho, je jakési setrvání na jednom spolehlivém a fungujícím místě, ke kterému se každá skladba dřív či později vrací. Žádné podstatné změny nejsou patrné, což při známé umělcově pečlivosti spíše škodí. Je to prostě bezpochyby typický Moby, který ale opět přináší to, co už tu několikrát bylo, i když na jeho obranu je nutné přiznat, že přijít s něčím šokujícím je na jedenáctém albu spíše zbožné přání než realita.
Společným pojítkem jsou nejrůznější nekončící smyčky a elektronické vychytávky a celkovou spíše intimní a izolovanou atmosférou doplňuje řadu desek Wait For Me a Destroyed. Sám umělec v podstatě celé album vystihl svým prohlášením, že dělá takovou hudbu, která ho emočně zasáhne a v podstatně ho už nezajímá, jestli je inovativní nebo se dá zařadit ke konkrétnímu žánru. Více než jasné sdělení. Překvapení se tak dočkáme pouze v přizvaných hostech, které jsou menšími vlnami na jinak klidném moři.

V rukou tak máte skvělý urban soundtrack s tiše pulzující atmosférou nočního města, který dokazuje, že příjemná hudba k relaxaci nemusí obsahovat šumění moře a zpívání velryb. Jako hypnotický chillout funguje album skvěle, ale Moby vás tentokrát neroztančí. Pořád je ale slabší Mobyho album lepší než půlka průměrné současné produkce.