Marsyas a Apollón stále zní nezapomenutelně

Nestárnoucí skladby Marsyas rozezpívaly Akropolis

Ve středu 26. listopadu v žižkovském Paláci Akropolis vystoupila legendární a znovuzrozená kapela Marsyas. Jejich nová éra začala právě v polovině tohoto roku. Zakládající členové Zuzana Michnová a Oskar Petrpřivítali mezi sebe partu muzikantů až o generaci mladší.

Tento večer jako první vystoupila formace Johannes Benz, která vznikla na popud dokumentaristy Jana Foukala. Ten krom filmaření vydal začátkem roku album One Way Road. V jeho setu zazněly písně výhradně v anglickém jazyce, které vyprávějí o tuláctví, cestování a o životě jako takovém.

Ten večer je přeci Zuzano tvůj!

To byla slova, která zazněla právě od jednoho z muzikantů. Tento večer byl opravdu hlavně Zuzany Michnové! I přesto, že je slavná tak akorát.... Ta hned po úvodní písni totiž přivítala svého hosta, režisérku Jitku Němcovou a hned po chvilce i kytaristu Michala Pavlíčka, aby společně zavzpomínali na okamžiky spojené s natáčením dokumentu o Zuzaně Michnové s názvem Jsem slavná tak akorát.

Právě toto DVD a také DVD natočené z koncertu v La Fabrika měli tento středeční večer tito pozvaní vzácní hosté pokřtít. V okamžiku, kdy mělo dojít na slavnostní křest, jak jinak než šampanským, rozhodla právě režisérka Jitka Němcová, že by byla škoda toto dvd vůbec rozbalovat a ničit. Takže rychlé špunty sice nelítaly, ale jako by se stalo.

Začal večer nestárnoucích hitů.....

Po chvilce povídání a vzpomínání začal sedmdesátiminutový koncert skladbami v podání Oskara Petra Napiš, Pojd se mnou, Námořníček, Zmrzlinář. Poté zazněla tolik známá a nezapomenutelná Marsyas a Apollón, Za městem či Země Bójů v podání Zuzany Michnové.

Večer skvěle pokračoval a než se člověk nadál, blížil se konec a s ním skladba Břímě, která rozezpívala kdekoho kolem dokola. Čas sice rychle utíkal, ale i tak mohly zaznít ještě dva přídavky. Nesměla chybět skladba Dětské šaty, protože to bylo velké přání převážné většiny v sále. Po zjištění, že ještě je pár minut do desáté hodiny, která je nekompromisní a musí se končit.

Výjmečně navíc zazněla skladba Knockin'On Heaven's Door věnovaná jako vzpomínka na skladatele a zpěváka Petra Hapku, který nedávno zemřel. Malinko smutný závěr jinak veselého koncertu, ale takový je život.....

Jak si tento večer všichni užívali, si můžete připomenout zkouknutím přiložené fotogalerie.