Malá Zoe. Album bez kompromisů.

Malé Zoe se se svým eponymním albem povedl husarský kousek. Nebývá totiž zvykem, aby debutová, navíc autorská nahrávka byla vyzrálá, přirozená, nekompromisní a v podstatě bez jediného výkyvu. Lucia Gažiová, alias Malá Zoe, to s přehledem zvládla, tak přesvědčivý debut jsem už dlouho neslyšel.    

Tříletá práce se vyplatila

Lucia na něm ve studiu Elektrovox Jevany pracovala více než tři roky a na výsledku je to znát. Na po všech stránkách dotaženém, propracovaném a promyšleném albu skladatelka, textařka a zpěvačka dokázala maximálně využít všechny možnosti použitých nástrojů. Kromě kytar a bicích má nezastupitelné místo především klavír, smyčce, dechy, kontrabas a v rozumné míře i elektronika.     

Většinu skladeb lze řadit k šansonům, ovšem nikoli bouřlivým, srdcervoucím, ale spíš civilnějším, komornějším, citlivějším, intimnějším. Přesto naplno prožitým, neboť Lucia dokáže nápaditě pracovat se svým hlasem a jednotlivými pěveckými polohami. Je stejně přesvědčivá, přirozená a suverénní v dojemných i rozpustilých pasážích, smutných i veselých písních.    

Jazz, pop, elektronika i rock

Lucia Gažiová v sobě nezapře, že se při studiu v Norsku věnovala jazzovému zpěvu. Proto většina jejích songů je různou měrou vyzdobena lehkým jazzem, i když se autorka nebrání ani sugestivním popovým baladám, jemnějšímu rocku či rozumné elektronice.    

Do jazzu směřuje již úvodní Na Blond, v níž je bohatě využit zvuk trubky, klavíru či kytar. Melodická písnička s vtipným textem Primitiv má blíže k pop rocku, pomalejší a experimentálnější Briezky dávají před melodií přednost atmosféře. A ta je hodně posmutnělá, naléhavá. Otevřenější, energičtější jazz přináší Klub priemerných, křehká a smutná balada o vykořeněnosti Pierko vychází z klavíru.   

V Mušce pustí Lucia do své hudby více elektroniky, čímž získává skladba na vzdušnosti a hravosti. Kukucka patří k nejsilnějším písním alba, sugestivní baladu o člověku, který nikam nepatří, podtrhují smyčce. Z dalších skladeb zaujme krásně odzpívaný Osud s bohatým zastoupením elektroniky, až bolavá Tichá pieseň o cizím dítěti v cizím bytě nebo rocková vypalovačka Bebí.     

Otevřené texty o deziluzích a strachu

Malá Zoe dokáže skládat melodicky i rytmicky zajímavé songy, které staví na silné náladě a bohatých, přitom velice nápaditých aranžmá. Stejně výrazná je však i jako textařka. Otevřeně se zabývá životními pocity, které jsou přesně odpozorovány a formulovány. Ač v nich nechybí humor či ironie, posmutnělé texty o deziluzích, zklamáních, strachu z lidí, povrchnosti či vykořeněnosti převažují. Jsou citlivé i hluboké zároveň a je dobře, že se Lucia nebojí ani závažnějších témat, o nichž se běžně nezpívá.     

S tím souvisí i drobná výtka na závěr. Škoda, že booklet není doplněn texty a nenašel jsem je ani na oficiálních stránkách zpěvačky. Uvedení by si rozhodně zasloužily.

Foto: Ivana Šataník