Lipovým kapitálem na novince Lyrika jsou slova, myšlenky a emoce

 
Na Lyrice samozřejmě nesmí chybět Lipův liberecký souputník Ondřej Turták alias ODD, který se výborně orientuje v současném hip hopu a r'n'b. Právě tímto stylem je celá novinka výrazně ovlivněna, což platí i o popu či rocku. ODD desku produkoval, nahrál několik živých nástrojů (výrazně oživují elektronické podklady) a v písních Vidíš, co jiní nevidí a Známe svoje jména si také zazpíval.

Výběr pěveckých hostů se vůbec Lipovi velice vydařil. Nela, Debbi, Marcell nebo Yanna, ti všichni si s hlasovým projevem Lipa sedli. Někdy jsou na podobné vlně, jindy kontrastují s Lipovým rapováním, vždy se však dobře doplňují. Mnohdy podtrhnou vyznění skladby či ji svým hlasem rozsvítí. A navíc dodávají celému albu pestrost, takže zpěváci a hlavně zpěvačky nejen rapují, ale především čistě a melodicky zpívají. Většinou jemně, v souladu s názvem desky lyricky, ale umí i přitvrdit. 

Na kontrastu Lipova rapování a melodického chrapláku Marcella (No Distance Paradise) je vystavěna úvodní píseň Svoboda. Zvuk klavíru a akustické kytary otevírá lyrickou, melodickou skladbu s výrazným spodním rytmem Ve vzpomínkách, syrověji vyznívají Mimikry, pestrá to skladba, která funkčně mění tempo i náladu. Popový refrén se výborně doplňuje s rapem ve slokách v písni Skleněný království, Vidíš, co jiní nevidí patří k nejpestřejším písním alba. Zpočátku lyrický hip-hop s ODDem zrychluje, graduje, nabírá na dynamice, míří do rockových vod a neustále se přelévá (i do popu). Píseň, v níž se pořád něco děje.

Zbývá jen snít představuje něžný, melancholický song s opět vynikající Nelou o lásce, rozchodu a prázdnu. Jiným směrem míří písnička Nebudu lhát, v níž se střídají pomalejší a dynamičtější pasáže. Lipo v ní přináší svůj náhled do českého hip-hopu („Každej druhej tu chce být Eminem") a zároveň nastiňuje své postavení („Já si jedu vlastní show...Lyrika, myšlenky, emoce"). Myslím, že tato tři slova jsou pro Lipovu tvorbu opravdu zásadní, ale současně si nejsem jistý, zda má liberecký rapper zapotřebí vymezovat se proti svým kolegům. Fanouškům je rozdíl jasný z Lipovy hudby a textů.

Něžná píseň se silnými emocemi, to je lyrický, posmutnělý a hodně naléhavý dialog Známe svoje jména. Energičtěji vyznívá melodický hit Štěstí s výraznou Debbi v refrénu, návrat k lyrice představuje Hledám, i když ani zde nechybí hudební pestrost. Závěrečný Solitér nabízí zpověď Lipa, solitéra, jehož kapitálem jsou slova. „Tvořím, protože tvorba je má svoboda."

A slova jsou opravdu Lipovým kapitálem. Nejen, že souzní s hudbou, ale ve značně osobní rovině vyprávějí o tom, co je v životě důležité. O tom, že život je i přes kruté rány a blbé zkoušky dar, kterého je třeba si vážit. Citlivé a často intimní, přitom však hodně otevřené a upřímné texty se zabývají svobodou, láskou (umět přijímat i dávat), domovem, sny, touhami, hledáním odpovědí či pokorou. Velkou měrou přispívají k tomu, že album Lyrika působí velice autenticky.