Lehce probuzený Budař na novince baví i dojímá

Soudě podle filmových a televizních rolí, rozhovorů, účastí v různých talk show či moderátorských výkonů je Jan Budař člověkem bezprostředním, veselým, pohotovým, přemýšlivým, uvolněným, mile ulítlým. Člověkem, který umí vyvolat slzy smíchu i dojetí. Stejným dojmem působí jako písničkář.

Jeho nová, v pořadí třetí autorská deska s názvem Lehce probuzený je bezprostřední, veselá i dojemná, uvolněná i přemýšlivá a místy mile ulítlá. Navíc hravá, nápaditá, plná nadhledu a stylově, pocitově i výrazově nesmírně barevná.

Eliščin band je výborně sehraná parta

Budaře na ní opět doprovází Eliščin band ve složení kytarista Roman Jedlička, bubeník Adam Koller, kontrabasista Daniel Šváb, cellistka Petra Malíšková a baskytarista Tomáš Hanzlíček. Výborně sehraná parta citlivých muzikantů. Nederou se do popředí, nepotřebují na sebe upozornit a přitom hrají velice přesně a invenčně. Svými výkony slouží především vyznění písní.

Jako skladatel je Jan Budař rozkročen mezi rockem, popem, šansonem, ale naprosto přirozeně a nenásilně zvládá i jazz, folk, dixieland či romskou hudbu. Umí napsat výraznou melodii s tak chytlavým refrénem, že se posluchači trvale usadí v hlavě („Jsem hezký, hezký, hezký" nebo „Nasměju se klidně úplně sám..."). Zvládne přímočaré rockové vypalovačky, citlivé šansony i alternativní skladby, za které by se nemuseli stydět ani Psí vojáci.

V roli zpěváka nezapře Budař svoji hereckou profesi. Před technickou dokonalostí dává přednost výrazu, který vždy přizpůsobuje atmosféře písně. Ví, kde přitlačit, kam dát akcent, co nechat volně plynout, kde udělat pomlku. Své zpívající kolegy (ta móda dnes snad už pominula) předbíhá o několik koňských délek.

V textové rovině si pohrává se slovy i jejich významy, rýmy hledá lehce, takže příběhy a pocity působí přesvědčivě. Texty o hledání, pochybách, vztazích i rozchodech jsou poměrně pestré, autor se dokáže lyricky vyznat i ironicky vysmát těm, kdo si to zaslouží (přihlouplé missky nebo televizní kartářky). Osvěžující je i jeho schopnost sebeironie. Textům nikdy nechybí nadhled a nezapomíná ani na pointy.

Budař má v ruce všechny trumfy

Budař vládne skladatelským, textařským, pěveckým a hereckým uměním (a to ještě nezapomínejme, že je výborným pianistou), spojení všech složek je v rámci každé skladby téměř dokonalé. Má tak v ruce všechny trumfy, a proto pro něj není problém dělat rozjeté, syrové, melancholické, dojemné i křehké písničky. A i přes tuto zdánlivou nesourodost drží deska díky těmto Budařovým kvalitám pohromadě.

A vrcholy? Z těch lehčích songů Lehce probuzený, Ježíšek, Miss vesmír nebo Šoubyznys, ze závažnějších Sladký moment NeBytí, Milování - Nuda v Brně? či Lidice.

Každopádně deska Lehce probuzený je plná emocí, na níž nejprve oceníte veselé popěvky. A pak se proposloucháte k trvalejším zážitkům z přemýšlivých písní. Ta trpělivost za to rozhodně stojí.