Láska ruku v ruce s logikou a vůlí

Zpěvačka Debbi přichází se svou druhou deskou, která je o něco vyspělejší, než její debut Touch the Sun, který následoval po její účasti v komerční soutěži Superstar. Byť málokdo z účastníků české/československé mutace této soutěže se dokázal na hudební scéně udržet déle než jednu desku, která navíc většinou splňuje produkční všehochuť, kdy zpěvák sám pořádně neví, co vlastně chce dělat. Musím říct, že s tímto mírným despektem jsem k počinu Love, Logic & Will přistupoval. Ale charismatická zrzka vcelku příjemně překvapila.

Debbi a její vylomeniny

V první řadě drží celý komplet skladeb pohromadě její hluboko posazený hlas, což je velmi příjemná změna vedle upištěných ječáků, snažících se napodobovat tu nebo tu zpěvačku. Samozřejmě zpěvačky s hlubokým zpěvem existovaly vždy, ale v našich luzích a hájích je opravdu pěkné narazit na někoho, kdo svůj hlas zbytečně netlačí do výšek, drží si svůj charismatický nádech. Časem by mohla patřit k top popovým českým zpěvačkám, strkajícím do kapsy kdejakou médii hnanou hvězdičku. I když za sebe bych spíše ocenil, kdyby se vodám showbusinessu vyhýbala, držela se toho, co chce dělat nejvíc, a zatím si šla.

Za zády jí stojí taky kompletní kapela, v níž nejvýraznějším jménem je nejspíše jméno producenta Martina Ledviny, nicméně stěžovat si asi nelze na výkon nikoho ze zúčastněných. Skladby jsou relativně jednoduché a hnané především aranžérsky, tudíž nelze očekávat dechberoucí hráčské výkony. Jde především o to, vytvořit ideální kulisu pro Debbiin hlas. Album není vyloženě hloupé, ale některé veselejší skladby dokážou tahat za uši, ale to záleží spíše na vkusu posluchače. Někdo, kdo se těší na letní pláže a podobné vylomeniny, může tuto desku určitě ocenit s její pozitivní energií v podobě skladeb jako Hey You, By Mi Side nebo ve druhé části titulní Love, Logic & Will. V té pokud neosloví funkový rytmus, tak funguje skvělé právě hlas.

Mišmaš a la Love, Logic & Will

Většina alba se však nese v melancholičtější rovině. Najdeme tu nepůvodní baladu You Make Me There, pro kterou bych využil hodnocení „šablonická balada". Od prvního tónů přesně víte, co se bude dít, ale musí se nechat, že dokáže být i tak působivá. Spíše mě mrzí, že více nerozvinula na klavírním motivu postavený úvod desky, který je po minutě a půl místo toho rozseknut právě funkovou druhou částí. Jistá vlna melancholie však zůstává i ve šlapavějších věcech, jakou je například Your Physical Presence. Nakonec nejlepší skladbou pro mě zůstává Miss You, ve které je hodně slyšet vliv Jany Kirschner, která ji koneckonců také napsala. A když už si ke konci říkám, že se to nakonec poslouchá příjemně, zabije to na závěr duet s rapperem Lipo s názvem Ležím v tvé blízkosti. Romantická atmosféra skladby je absolutně zabitá pofidérními rýmy, a co působí opravdu podivně, je český rap a anglicky zpívaný refrén. Nějak to celé nedává smysl, škoda.

Protože jde o druhé album, je z něj opravdu cítit hudební vyspělost interpretky. Ale přál bych si, aby Debbi sáhla po svém vlastním obličeji. Bohužel skladby ať už povedenější více či méně mají ohromný punc nepůvodnosti. Můžete si při jejím poslechu zahrát kvíz, pro koho jako by byla skladba napsaná. Já pro ni vidím šanci spíše v organičtějších skladbách, postavených na živých nástrojích s omezením aranžerských pomůcek. Uvidíme, s čím přijde na třetí desce, třeba se rozhodne ji celou napsat sama a budeme svědky absolutní tvůrčí erupce, která nás všechny překvapí. I druhé album bohužel trpí pro české interprety běžnou mišmašovitostí. Od všeho kousek, hlavně neurazit choutky průměrného konzumenta.