Sestry Rebecca a Megan Lovellovy se jako Larkin Poe během posledních pěti let staly jednou z nejpopulárnějších blues-rockových skupin současnosti. Může za to hned několik faktorů. Jedním z těch nejvíce zřejmých důvodů je kadence, se kterou nahrávají nové desky. Aktuální "Self Made Man” je čtvrtá studiová deska a zároveň i čtvrtá za poslední čtyři roky. V roce 2020 totiž vyšlo ještě jedno album nazvané "Kindred Spirit”, což je sbírka cover verzí. Právě covery jsou důležitým vývozním artiklem kapely. Na svém YouTube kanále sestry nahrály už více než sto coverů napříč všemožnými žánry od Beatles, přes Dolly Parton až po Black Sabbath. Nutno dodat, že jejich blues-rockové kabáty sluší každému z žánrů. "Self Made Man” je však regulérní,plně autorské studiové album, které čítá jedenáct skladeb.

Sto let americké hudby na jedné desce

Hned úvodní skladba „She’s A Self Made Man” velmi dobře představuje rozmanitý styl těchto nadaných sester. Výrazné vlivy blues jsou slyšitelné v každé vteřině a může za to zejména skvěle znějící lapsteelová kytara starší Megan Lovell. Neustále kvílící kytara dává skladbě i příjemně alternativní rockovou příchuť. Nenásilně feministická slovní hříčka v názvu je jen třešničkou na dortu. Zatímco Megan mistrně ovládá zmíněnou lapsteelovou kytaru, Rebecca zase vyniká ve hře (mimo jiné) na klasickou elektrickou kytaru. Oba zvuky se perfektně snoubí v klidné a houpavé „Danger Angel”, kde Rebecca ukazuje i svůj vokální arzenál. Speciálně musím vypíchnout velmi zajímavě znějící „Holy Ghost Fire”, která samosebou svou bluesovou duši má, ale více než v ostatních skladbách se v spletitých harmoniích objevuje i vliv soulu, ať už v dynamice skladby nebo ve vokálním projevu Rebeccy.

Sestry pochází z Georgie a perfektně si osvojily tradiční jižanské žánry, tedy zejména country, blues a folk. Jedná se o „roots rock”, který sdružuje i hybridní žánry jako blues-rock, country-rock, jižanský rock a swamp-rock, toho nejryzejšího a nejkvalitnějšího zrna. Jde zkrátka o vynikající elektrifikovanou jižanskou muziku, evokující 70. léta s moderním zvukem. Hranice mezi těmito styly takřka neexistují. Není to však vše jen o kytarách. V „Keep Diggin’” nebo „Tears Of Blue To Gold” zaujmou i jemné folkové perkuse od Kevina McGowana, který sestry doprovází společně s baskytaristou Tarkou Laymanem. 

Vynikající syrovou country příchuť mají skladby „Back Down South”, „Ex-Con” nebo „God Moves On The Water”, jejíž název, částečně hudbu a text si holky vypůjčily od bluesového zpěváka Blind Willie Johnsona. Jeho originál pochází z roku 1929 a věnuje se katastrofě lodě Titanic. Larkin Poe upravily text a kromě Titanicu přidali i další katastrofy. Povodně v Lousianě a Arkansasu v roce 1926 nebo požár v San Franciscu. Text a skladba pojednává o všeobecné nepřízni osudu. Na nepříjemné téma hudebně navazuje temná swamp-rocková „Every Bird That Flies” s pochmurnou kytarovou melodií a tesklivým zpěvem. Vítanou změnou je pozitivně laděná boogie-rocková „Scorpion” ve stylu ZZ Top, opět se skvělou kytarovou hostinu pro uši od Meghan. Úžasnou věcí na závěr je pak veselá countryovka „Easy Street”, při které si bude poklepávat nohou i ten největší pankáč.

Sestry Lovellovy vtrhly na scénu jako uragán. Ještě jako bluegrassové trio The Lovell Sisters s třetí sestrou Jessicou ohromily americký Jih. Už jako Larkin Poe během deseti let posbíraly spoustu ocenění včetně nominace na Grammy, zahrály si s výraznými osobnostmi bluesové scény a představily se ve slavných televizních relacích. Nejen Ameriku však ohromila neutuchající energie, unikátní stylové složení, obrovský talent a charisma těchto dam. Larkin Poe čerpá z prakticky nevyčerpatelné studnice žánrů, které mají takřka stoletou historii, a kombinují je do skvělého moderního jižanského mixu. Mixu, který vás jistojistě zaujme, i když jste country nebo blues nikdy neposlouchali. Já jsem se do nich zamiloval prakticky okamžitě a doufám, že jejich naplánované evropské turné bude brzy možné realizovat. "Self Made Man” je fantastická deska z mnoha různých důvodů.