LANUGO oslavilo své desáté narozeniny a zraje jako víno

LANUGO, unikátní stálice české nezávislé hudební scény, oslavila začátkem června v klubu Cargo Galery svou první desetiletku. A kdo byl u toho, rozhodně neprohloupil. Zažít totiž mohl jízdu svérázně barevnou a dynamickou. Koncert pojala kapela jako průřez svou desetiletou tvorbou a publikum tak odměnila poctivou, emocemi nabitou show, spředenou z prvků popu, elektroniky a jazzu, místy částečně jakoby připomínající alternativní folk. Za jedny z klíčových prvků její tvorby lze označit analogový zvuk a grafiku.



„Nejdůležitější najít jednu hlavní emoci a tou se nechat zavést co nejdál. Občas se podaří ten pocit v písni zakonzervovat a potom ho vypustit jako džina z láhve během koncertů." Při této příležitosti jsme vyzpovídali Markétu Foukalovou, zpěvačku a Viliama Béreše, producenta a pianistu kapely.

LANUGO INTERVIEW

Hudební knihovna: Žánrově není jednoduché Vaši hudbu uchopit. Její pestrost a různorodost jsou markantní. Jak byste přesto přiblížili svou tvorbu veřejnosti?
Viliam: "Myslím, že není důležité přesně definovat, kterých žánrů se naše hudba dotýká, nebo od kterých se odráží. Pro nás je během procesu, kdy písně vznikají, nejdůležitější najít jednu hlavní emoci a tou se nechat zavést co nejdál. Občas se podaří ten pocit v písni zakonzervovat a potom ho vypustit jako džina z láhve během koncertů. Myslím, že to, co pak všichni s publikem sdílíme, je zvláštní mix radosti a melancholie, trochu jako když čtete Hrabala. To spojení s minulostí je u nás hodně slyšet a vidět - ať už v tom povědomém analogovém zvuku či grafice, která naší hudbu doprovází."

HK: Deset let na hudební scéně, to je úctyhodné. Jaké bylo Lanugo dítko u zrodu a jaké je teď?
Markéta: "Roste do krásy a zraje jako víno. U zrodu bylo daleko náročnější a komplikovanější. Teď se s ním dá daleko líp domluvit. Je ale vybíravější a celkem tvrdohlavé. Teď vážně...Máme za sebou 10 krásných roků, 3 desky, jeden dvojvinyl několik videoklipů a především nespočet písní a v nich spoustu pocitů a vzpomínek. Mám z nich radost."
Viliam: "Lanugo bylo na začátku jako štěně - extrémně hravé a ambiciozní co se týče hudebních nápadů, motivů a harmonií. Hlavní rozdíl mezi Lanugem před deseti lety a teď je v tom, že nyní klademe mnohem větší důraz na celek, snažíme se, aby písně byly silné a kompaktní, aby neskákaly v myšlenkách a nápadech z extrému do extrému. Myslím, že jsme teď mnohem minimalističtější a možná právě proto emotivnější. Jak říká jeden moudrý muž z LA - čím je hudba jednodušší (nikoliv hloupější), tím snáze míří přímo do srdce posluchače."



HK: Co znamená neobvyklý název Lanugo?
Viliam: "Lanugo… Myslím, že jsou to nějaké chlupy. Víte jak je to s názvy kapel, když chcete mít kapelu, nějaký název budete určitě potřebovat. Nikdo vlastně nevnímá jejich obsah, ale to, co symbolizují - tedy kapelu a její hudbu. Brouci? Čili papričky? Děláte si legraci?"
Markéta: "Lanugo je ochranné chmýří děťátka v matčině lůně. Když je plod zralý, jemná srst zmizí. A Lanugo chce být pořád čisté a dětsky nezkažené. Udržujeme se v ochranném obalu písniček."

HK: Česká hudební scéna je doslova přeplněná mladými talenty. Čím chcete své publikum oslovit?
Viliam: "Souhlasím s tím, že je naše scéna přeplněná, ale pokud mluvíme o opravdových talentech - tedy lidech, kteří přináší opravdu něco zásadního a vyjímečného a vypráví to svým vlastním originálním hudebním jazykem - takových bychom napočítali jen velmi málo."

HK: Co plánujete v nejbližším období?
Markéta: "Připravujeme nové skladby, možná budeme trochu laborovat se zvukem. Je na co se těšit, naše cesta pokračuje."
Viliam: "Budeme se snažit dělat to, co umíme nejlépe, jak to jen bude možné. Psát silné texty a kouzelnou hudbu. Točit všechno živě, dohromady a bavit se u toho. Najít třetího bubeníka. Oholit si hlavy a nechat se na rok zavřít ve studiu. Něco v tom smyslu."

Jakákoli snaha o stylové zařazení by připomínala marný pokus o uchopení celého barevného spektra duhy. Podobně širokospektrální a unikátní tato kapela totiž je. Narozeninovému vystoupení dominovaly barevná hravost, živelnost a dynamika. Z jeviště doslova sálala bouře emocí, hudebního kumštu a výrazné autenticity. Lanugo jsou jiní, sví a originální. Takže šablony pryč a Lanugu ještě jednou vše nejlepší!
Autor textu i fotografií: Zuzana Juskaninová