Konec světa nebyl, ale Vasilův Rubáš to rozhodně nevzdává.

Hravost, lehkost, nadhled a nápaditost. Tato čtyři slova nejlépe vystihují hudbu dvoučlenné kapely Vasilův Rubáš. Prognóza z názvu jejich předešlého alba Konec světa (2012) se nenaplnila, ale chlapci Vasilděda a Ruby své vizionářství nevzdávají a navazují novou deskou nazvanou Nebyl, ale. A opět na ní dokazují, jak je muzika pořád strašně baví, stejně jako vymýšlení různých kravinek a zdánlivě nespojitelných spojení. Jediné, co tyto hračičky nebaví, jsou stylové škatulky.



Vasilděda s Rubym chtějí bavit sebe i posluchače, hrát si, překvapovat, a proto je jim úplně jedno, zda své písničky obléknou do folkového, rockového, jazzového, punkového, popového, undergroundového či funkového kabátu. Přesto album nepůsobí roztříštěně, všech šestnáct písniček spojují nejen výše zmíněné atributy, ale také humor (od parodie přes ironii až k sarkasmu), důraz na akordeon, akustickou kytaru a djembe, zemitý zpěv a také hravé, nápadité texty plné originálních spojení, obrazů a asociací. Ty jsou navíc s hudbou v dokonalé symbióze.

Právě výrazná harmonika otevírá úvodní Kebule, cibule. Chytlavý, melodicky i rytmicky výživný popěvek, který z hlavy jen tak nedostanete. Tradičněji (samozřejmě v kontextu VR) vyznívá Blbost, folkový song s vygradovaným punkovým závěrem. Maliny představují další bláznivou skladbu se skvostným refrénem a techno vložkou. Kapele nedělá absolutně žádný problém, aby se v jedné písni prolétla od folku přes techno až k metalu. Příjemné osvěžení přináší neposedná trubka v najazzlé Gershwinově (jediný cover) skladbě Zamrká, folkovou melodickou lahůdku s tvrdě rockovou mezihrou nabízí Pan inženýr Čáp.



Alternativněji vyznívá do jazzu směřující Dávný sny, ale ani zde nechybí značná dávka nadhledu a samozřejmostí je vtipný text. Na plyn šlápnou muzikanti ve zběsilé vypalovačce Nasráno, Pořádný popík je zručně udělanou parodií na popové spotřební hity. Takhle se to dělá, Richardové, Pavlové nebo Tomášové.

Stejně zábavná, pestrá a radostná je i druhá polovina alba, bojovou bajkou Pohádka o včelce počínaje přes temnější Ticho, k swingu směřujícímu Břichu, funkem načichlé Buď normální a Briefstrejc až k Balkánu uhánějící satirické skladbě Bylo líp. O závěr nahrávky se pak postará krylovská balada plná nadhledu Noemův Titanic a bonusový Hasiací prístroj. Důkaz, že zhudebnit se dá nejen telefonní seznam.

Nebyl, ale je veselá, místy hodně rozpustilá nahrávka. Zdaleka na ní však nejde pouze o zábavu (a už vůbec ne prvoplánovou), neboť přináší i zajímavou, promyšlenou a velice pestrou hudbu i texty. Příjemná záležitost.