Kam se poděla dobrá karma skupiny Roxette?

Desáté studiové album Roxette s názvem Good Karma vychází v době, kdy je existence této celosvětově úspěšné švédské skupiny ohrožena. Důvodem je vážný zdravotní stav zpěvačky Marie Fredriksson, které lékaři nedoporučili letos v dubnu koncertovat. A když tedy nemůže kapela na pódia, je tu alespoň náplast v podobě nového alba, které zní o něco moderněji než ty předchozí. Může za to dvojice mladých producentů Addeboy s Cliffem, jež byla nyní po ruce osvědčeným spolupracovníkům Christofferu Lundquistovi a Clarenci Öfwermanovi. Všichni dohromady dokázali desce naordinovat elektronický zvuk, aniž by nějak narušili jasný rukopis kapely.



Přesto může album leckomu připadat na první poslech ploché a bez citu. Jako by se dřívější aura, která z této švédské dvojice vyzařovala, někam vytratila. Vše podstatné se přitom odehrává už v první polovině a s přibývajícími minutami začínají některé písničky splývat v jednu a bohužel i nudit. Svěží, melodický a chytlavý pop, který byl až doteď poznávací značkou Roxette, je najednou pryč a s ní i „dobrá karma" skupiny. Možná je to s ohledem na více než 75 milionů prodaných alb neuctivé, ale nemohu si pomoci. Na výkonu Roxette se nejspíš podepsaly poslední smutné události a může jít klidně také o jejich labutí píseň, předznamenávající zavržení osudu skupiny, která nám bude na popové scéně jednou citelně chybět.
Autor recenze: Roman News Zahrádka