Jakub Hübner se věnuje hudbě, divadlu, malování i psaní

Benešovský rodák Jakub Hübner (1989) patří k talentům tuzemské hudební scény. Vystupuje s kapelou The Travelers, spolupracuje s řadou zpěváků a zpěvaček a účinkuje v několika muzikálech. Pro Hudební knihovnu tohoto zpěváka a herce vyzpovídal Tomáš Němec.  

HK: Ahoj, s hudbou jsi začínal od mládí, co tě k ní přivedlo?
Jakub: "Zdravím tě. Asi to vše začalo procházkami s babičkou, když jsme spolu zpívali lidovky. Poté jsem ve svých 10ti letech začal na popud rodiny navštěvovat Kühnův dětský sbor, kde jsem setrval 2-3 roky. Pak jsem se zpěvu věnoval sám. Také jsem krátkou dobu chodil do Lidové školy umění v Říčanech. Po gymplu jsem nastoupil do Prahy na konzervatoř - obor muzikál." 



HK: Vždy byl muzikál tvůj obor nebo to je přirozený vývoj člověka?  
Jakub: "Ne, muzikálu jsem se začal věnovat až s konzervatoří."  
HK: Co rodina, podporovala tě?  
Jakub: "Rodina mě k hudbě vedla vždy a podporovala, jak se to jen dalo. Ovšem nikdo z rodiny se hudbě a umění aktivně nikdy nevěnoval. Sám netuším, po kom jsem zdědil svůj talent. Nějaké hudební záchvěvy byly ovšem v rodině z tátovy strany. Spíše se tedy jednalo o psychickou podporu, viděli, že hudbu a umění miluju, tak mě v tom podporovali."  

HK: Jaké hudební aktivity jsi měl a jaké jsou v současné době?  
Jakub: "Co se týče divadla, zahrál jsem si roli Osgooda Fieldinga v muzikálu Někdo to rád horké v režii Lumíra Olšovského. Současně ztvárňuji kontratenorovou roli Anděla ve hře Zkrocení zlé ženy od Williama Shakespeara v divadle na Vinohradech v režii Juraje Deáka. Momentálně zkouším legendární muzikál Fantom opery, který bude mít premiéru v září 2014 v divadle GoJa Music Hall. Krom pěvecko–herecké company, ve které jsem obsazen, mě uvidíte též v roli dirigenta."    

Budoucnost The Travelers nevidím růžově

HK: V roce 2009 jsi začal spolupracovat jako zpěvák s kapelou The Travelers, u které působíš dodnes. Momentálně jste koncertně pozastavení z časových důvodů, jak vidíš budoucnost v této kapele?  
Jakub: "Budoucnost v této kapele nevidím zrovna růžově, přestože mi kapela dala krásné zážitky a novou zkušenost na pódiu, než je tomu v divadle. Největším důvodem je mé časové vytížení, kvůli divadlu. Svůj důvod mají ovšem i vzájemné kapelní neshody. Mé působení v této kapele se asi nejspíše omezí jen na spolupráci s kapelníkem Romeem, se kterým jsme to vše začali. Takže určitě budeme do budoucna pracovat na nových písních a videoklipech."    



HK: Takže jsi své působení mimo divadlo nezavrhl úplně?  
Jakub: "Myslím, že ne. K hudbě The Travelers se vždy rád vrátím."
HK: Navíc máš i své sólové nahrávky. Čím to je, že většinu z nich jsi převzal od známých hvězd?
Jakub: "Množství převzatých skladeb na mém youtube je dáno tím, že jsem dosud bohužel neměl možnost spolupracovat s dobrými hudebními skladateli. Pár se mi jich však podařilo najít a společně jsme dělali a stéle děláme nové autorské písně. Má touha stále natáčet nové věci je bohužel tak velká, že mi nezbývá, než předělávat známé písně. Snažím se do mých verzí dávat kus sebe sama a nedělat pouhé kopie."    

HK: Baví tě více zpívat sólo nebo spolupracovat s ostatními umělci?  
Jakub: "Spolupráci s ostatními interprety mám moc rád a naplňuje mě. Tudíž často oslovuji zpěváky či zpěvačky. Nebo oni oslovují mě. Momentálně spolupracuji konstantně s Christinou Delaney či sopranistkou Markétou Mátlovou. Obě zmíněné jsou též mými velmi dobrými kamarádkami, se kterými si rozumím jak po profesní, tak po osobní stránce."  

Soutěže jsou hlavně o dojemných příbězích

HK: Byl jsi v soutěžích Hlas Česko Slovenska a Česko Slovensko má talent. Jaké to byly zkušenosti? A na jaké umístění ses dostal?  
Jakub: "Obě mé zkušenosti byly velice negativní. Když tam jdeš neposkvrněný, nestačíš se divit. Myslíš si, že je to soutěž o talentu, kde nadaní dostanou šanci. Ovšem produkci jde především o to, udělat show pro lidi, aby měla v TV velkou sledovanost a kašle se pak na lidi s talentem. Příležitost dostanou hlavně dojemné příběhy nebo extravagance, kterou já neoplývám. Scénář celé soutěže je dopředu napsaný produkcí. Po mých zkušenostech bych již do žádné podobné soutěže nikdy nešel. V obou dvou soutěžích jsem hned po prvním kole vypadl."  

HK: Jaké další koníčky a zájmy kromě hudby máš?  
Jakub: "Asi před měsícem jsem dokončil svou první olejomalbu, takže určitě malování. Dále moc rád jezdím do přírody relaxovat a fotografovat. Pořídil jsem si konečně novou zrcadlovku, takže se ji snažím plně využívat. Také moc rád vařím, což máme v rodině. Momentálně píšu svou první knihu, která vyjde do knihkupectví na podzim. Má umělecká duše se zkrátka nezapře."  

HK: Jaký název ponese tvá kniha, jestli to není tajemství? A v jakém žánru bude?  
Jakub: "Pracovní název je zatím "Životem duhy, barvami hudby", uvidíme, jestli ho nakladatel ponechá. Jedná se o částečnou autobiografii mé maličkosti."  

HK: Všiml jsem si, že máš rád přírodu. Je nějaké místo, kam by ses rád podíval? Ať už u nás nebo v zahraničí?  
Jakub: "To je pravda. V přírodě čerpám většinu svých psychických i fyzických sil pro tvoření hudby a nynější psaní. Je spoustu míst, které bych za svého života rád navštívil. Moc rád bych se jednou podíval třeba do Yellowstoneského národního parku." 

Iveta byl můj ideál ženské krásy a hlasu

HK: A teď k aktuální tragické události. Mám na mysli smrt Ivety Bartošové. Jaký jsi měl pocit, když se ta smutná zpráva k tobě donesla a jaký názor na celou věc máš?  
Jakub: "Měl jsem ve škole akorát hodinu stepu, když mi přišla sms od mé sestry, ve které stálo, že Iveta zemřela. Zbytek hodiny jsem byl už nepoužitelný, velice mě ta informace zasáhla. Iveta byl můj ideál ženské krásy a hlasu již od dětských let a jedním z mých životních snů bylo, si sní někdy zazpívat. To už se mi bohužel nikdy nesplní. Na Ivetě bylo vidět v poslední době, že je nešťastná a zoufalá, jiskra v jejích očích už vyhasla. Myslím si, že hlavním důvodem její smrti byl její partner Rychtář. Ten člověk je parazitující hyena a nikdy se Ivetě nesnažil pomoci. Ivetině rodině kondoluji upřímnou soustrast. Budu na ní vzpomínat jen v nejlepším."  

HK: Myslíš, že velký podíl na její smrti nesla média a bulvár?  
Jakub: "Tíha medií a bulváru je pro člověka obrovská. Myslím si ale, že největší zásluhu na té hrozné tragédii nesli Ivetini partneři. Josef Rychtář, Zdeněk Macura byli posledním polínkem do ohně. Jak by vůbec mohl člověk těsně po smrti své milované osoby dávat rozhovory mediím? To mi přijde naprosto nepochopitelné a ubohé."    



HK: Závěrem bych se rád zeptal, jaké bylo nejhezčí místo, kde jsi měl tu možnost být a cítil se šťastný?  
Jakub: "To je docela těžká otázka. Nedá se uvést pouze jediné místo. Šťastný se vždy cítím v blízkosti své rodiny a lidí, které mám rád. Totéž platí i o místech, kde mám možnost dělat to, co mě baví a naplňuje. Tudíž nahrávací studia, hudební zkušebny, divadelní jeviště a nyní také prostředí notebooku, na kterém píšu svou knihu. "