Jack White vypustil z lahve džina

Třetí Whiteova sólovka je pořádný úlet. Ale krásně šílený. Americký kytarista a zpěvák, který se nejvíce proslavil jako frontman The White Stripes, jej musel objevit nejspíš někde na půdě a zbavit nánosů prachu. Vypustil tak z lahve džina, který atakuje hudební obzory z oblasti psychiatrické léčebny. Alespoň tak to musí připadat posluchačům neznalým věci.

Ve skutečnosti je Jack White pořádný egomaniak, který se pokouší zarputile proklestit nové cesty a hledat dosud netušené možnosti současné hudby. Používá k tomu však retro základy, které opatřil na albu Boarding House Reach strašidelnými zvuky a častými změnami nálad. A protože se může leckomu zdát taková kulisa nepřehledná a plná zmatenosti, pomůže možná stanovit si pro začátek některé opěrné body v podobě stravitelnějších písní.

Jednou z nich je bezesporu úvodní Connected by Love, nebo rocková pecka Over And Over And Over, kterou zpěvák oprášil z dob The White Stripes. Také country What's Done Is Done se dá skousnout na první poslech. Tím ale veškeré normálnosti na desce končí.
 
">

Dál už musíte v této bizarní koláži pátrat sami. A pokud se prokoušete až k poslední třinácté písni Humoresque, můžete v ní rozpoznat Dvořákovu Humoresku, jejíž notový zápis vydražil Jack White z pozůstalosti nejslavnějšího gangstera historie Ala Caponeho. Inu, sami vidíte, že to není album poslouchatelné na jediný zátah. A jestliže mu snad přijdete na chuť, jste buď géniové, nebo pacienti zralí pro léčebnu v Bohnicích. Hranice mezi těmito světy bývá totiž jen velmi těžko rozeznatelná.
Autor recenze: Roman "News" Zahrádka