Hudební smaženici přinášejí dětem i rodičům známí muzikanti

Předlohou hudebního alba je veršovaný atlas hub pro děti Houbeles pictus (Práh, 2008), jehož autor Petr Maděra vytvořil na jeho podkladě textové pásmo pro účely nahrávky. Vznik písní motivoval básníka k vytvoření nových textů, které se v knize neobjevily, a jsou poprvé publikovány v originálním obrázkovém digipacku ve formě leporela, ilustrovaného Milošem Koptákem. Součástí CD je také pohádka, která je zčásti čtená a zčásti zhudebněná, a několik dalších básní ze světa hub.

Hudební zpracování básní vychází z tradic české a moravské lidové hudby, je však inspirováno prvky jazzu, swingu, blues, rocku a world music. Alžběta Trojanová přibližuje postup zhudebnění jednotlivých hub: „Hudební pojetí vždy vychází z textu, týkajícího se konkrétní houby – např. v písni „Lov na lišky" zní tradiční nástroje a harmonie lovecké hudby, „Kozák" doprovází nástroje slovenských pastevců v lydické stupnici v rytmu kozáckých tanců, „Masák" čili růžovka se roztančí v houpavém swingu, „Houba na nádobí" zpívá své blues o své touze stát se skutečnou houbou, rostoucí počet much u „Hadovky smrduté" graduje rytmem čardáše.

„Jedůvky a prašivky" či „Kořenohoubí" mají rockový ráz, jemnou atmosféru místy navodí pentatonická stupnice. V písních často zaznívají dechové nástroje, které svým charakterem do světa hub zapadají – jejich hudební výraz může evokovat jakousi „neobratnost" či „poťouchlost" jednotlivých hub a vnášet tak i do hudby prvek humoru, který je všudypřítomný také v textu knihy. Kromě toho mají dechové nástroje tvarovou podobnost se světem hub. V některých písních zní exotické nebo méně známé nástroje, jako je sitár, lidová harfa, koncovka či harmonium." 

Většinu písní doprovází akustické nástroje, které patří k jedlým houbám, zatímco v písních o jedovatých houbách jsou použity též elektrické nástroje jakožto závan jiného a zrádného světa ve světě přírody. Cílem hudebního zpracování je podpořit v dětech cit pro rozmanité hudební harmonie a nálady.