Hudba z Marsu - Tři sestry

Sestava Tři sestry:

Hosté:

Ukázka textů:

• O strašlivé vojně s Turkem
• Konec Bulla Máchy
• Sluneční strana ulice
• Hroch

Skladba: O strašlivé vojně s Turkem

Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě,
vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší.
Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci,
chytli jsme se korbelů a poručili další.
Pak jsme domů vzkázali, ať ženy pečou koláče
a pošlou nám sem brnění a taky pivo černý,
tušili jsme příležitost pro historky čerstvý,
a tak jsme vyšli s písní na rtech, jak Landovo věrní.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření,
nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli.
O ramena opření jsme rovnováhu hledali a
kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli.
Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil,
a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi,
někteří jsou u vesel na lodích turků otroci,
ti co byli pohlední v harému krmí pávy.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

Skladba: Konec Bulla Máchy

V ÚKDŽ v tančírně začli hrát, swing a čaj, noc chvátá,
Bull Mácha stojí a prší mu za raglán, špatná jsou léta, rok 53.
Paskovský tance svazáci nechtěj znát, Bull venku stojí, noc chvátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

Náměstí Míru, luketky krouží tmou, pak mizí v sále, noc chvátá,
starý strážník občanku prohlíží, špatná jsou léta padesátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

Naposled kouká oknem na Zetkův band, strážník ho svírá, noc chvátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

Skladba: Sluneční strana ulice

V Římě zažil jsem karneval, s ženskejma jsem dělal kraviny,
jediný na co teď vzpomínám, jsou děti bez bot, jejich blbiny,
jsem ten vlak uviděl, sednul si na něj, srdce plný nenávisti,
s chutí zvracet se teď procházím.

Překročil jsem těla v Bombaji, taky chtěl jsem vidět USA,
ale skončil jsem v Nepálu mezi těmi co nic nemají,
jak jsem ten vlak uviděl, sednul si na něj, srdce plný nenávisti,
s chutí zvracet se teď procházím.

Byl jsem v palácích ve vězení, nabídnu bohu úplatek,
jen se nechci narodit zase jako šnek, chci bej na svý sluneční straně ulice.

Když máma plakala, já nadával, vím že teď jsem o chlup lepší,
než jsem byl předtím, že se nezměním...

Skladba: Hroch

Přítomnost pádí jak splašenej hroch, moje hlava nebohá hoří jako stoh,
kéž bych za to moh, kéž bych za to moh, minulost nejistou, nevidím za příští roh.

A jsem tu jenom na votočku, vydělat si ňáký prachy,
vobčas sbalit pěknou kočku, potom umřít strachy.
Dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsi byl hodnej hoch,
dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsem byl hodnej hoch.

Život mi málo stačí, čas tiše kvačí,
navím odkud začít, noční můry temný tlačí.
Ale bejt hodnej hoch, moc bych si nepomoh,
život ostrej jak chilli trvá jenom chvíli a
za všechno se střílí.

A jsem tu jenom na votočku, vydělat si ňáký prachy,
potkat, sbalit pěknou kočku, potom umřít strachy.
Dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsi byl hodnej hoch,
dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsem byl hodnej hoch.