Hravé písničky pro šišlavé i nešišlavé

Upřímně řečeno, informace o tom, že album skladatelky, textařky, zpěvačky a multiinstrumentalistky Amálky K. Třebické nazvané Nešišlej! vzniklo na popud logopedky, jeho přitažlivost určitě nezvyšuje. Vydavatel sice vysvětluje, že CD nemá ambice odborného materiálu a je míněno jen jako doplněk pro často tak úmorné procvičování problematických hlásek, ale stejně. Důvěřuj, ale prověřuj.

A tak jsem se dal do prověřování. Na první pohled zaujme již originální booklet, který vyzdobil Martin Velíšek, známý výtvarník a nehrající člen kapely Už jsme doma. Titulní strana se zajícem, házejícím u stromu šavli, naznačuje, že o úzkoprsé výchovné album asi nepůjde.

Crossover pro děti i dospělé

Tuto prognózu potvrzuje hudba, která by se nejlépe dala charakterizovat slovem crossover. Pohybuje se od kabaretního šramlu přes folklór, folk, blues, jazz a alternativu až k jemnějšímu rocku. Krátké, většinou dvouminutové písně jsou založeny na jednoduchých, ale výrazných melodiích, zpěvných refrénech, nakažlivě pozitivním přístupu, výše zmíněné stylové pestrosti a barevných aranžích.

Většinu si jich napsala Amálka K. Třebická sama, pouze se třemi texty jí vypomohl Miroslav Hanuš. Zpěvu se ujala Amálka, která se zároveň doprovází na piano, xylofony, metalofony, akordeon, kazu, guitalele, foukátko a dětské chrastítko. Mezi hosty nechybí zpěvák Viktor Dyk, bubeník a perkusionista Jan Ježek, houslistka Anička Kučera, violoncellistka Johana Kučerová či hráč na příčnou flétnu Michal Vojáček.

Nástrojů tedy požehnaně a interpretka s nimi umí výborně pracovat. I na malé ploše písně jim dokáže dát náležitý prostor, odlišit jejich zvuky, nápaditě je propojit. Klidně vedle sebe postaví violoncello a dětské foukátko, často neobvyklé aranže výrazně osvěžují celkový zvuk desky. Zvláště, když se ještě přidávají další zvuky zvířat i dětí, smích, výkřiky, zvonky.

Album otevírá poetická skladba Životodárná, která se opírá o klavír, příjemnou flétnu a silnou melodii. Čest svému názvu dělá syrovější a temnější Ďábelská, ta směřuje k blues. Folklórná se stáčí k lidové hudbě a folklór stejně jako další styly působí na desce velice přirozeně.

Temperamentní, veselý a vygradovaný šraml dominuje Strašidlácké, hravá klavírní melodie zase skladbě Jojová. Muzikantská je pocta poctivé bluesové hudbě s prvky jazzu. Krásná píseň, jen nevím, zda není určena spíše dospělým. Aby to nebylo dětem líto, následuje veselá Zlobivá.

Podobná barevnost je typická i pro zbytek alba. Rozpustilý šraml jak z kabaretu (Uvědomělá, Konipasí, Kriminální, Poťouchlá) střídá folklór (Mandelinková), blues (Odvykací), jazz (Příjemná), tango-rock (Zeleninová). Amálka K. Třebická si občas neodpustí ani alternativnější kousky (Muzikantská, Mravoučná, Katastrofická), ale u nich si nejsem jist, jak je děti přijmou. Možná je ale podceňuji.

Nenásilná a hravá ponaučení

Kreativní texty se zaměřují na jednotlivá písmenka, ale zároveň nepostrádají vtip, nadhled, hravost a hlavně přímočarý příběh. Takže je časté opakování jednoho konkrétního písmene nijak nesvazuje v rozletu. Posluchače zavádějí do říše ještěrek, vorvaňů, žížal nebo mandelinek, ale také mezi indiány či zloděje.

Některé texty nabízejí i poučení, ale vždy nenásilné a podané humornou a hravou formou. Že třeba na babičku se nemá bafat, krást se nevyplácí, mraveniště ničí jen blbečci nebo že je lepší jíst zeleninu než paštiku.

Nemohu posoudit, zda album Nešišlej! zbaví děti šišlání. Rozhodně je ale pobaví, nenásilně poučí a především příjemnou formou seznámí s různými hudebními styly.