Hradecký slunovrat není jen festival hudební, ale opravdu kulturní

Každý úspěšný fotbalový tým má svého útočníka zabijáka, který má tah na branku a rozhoduje. V organizačním týmu festivalu Hradecký slunovrat, jehož první část se uskuteční tuto sobotu a neděli, má přesně tuto funkci Magdaléna Hájková. Těsně před festivalem se prý naklonuje, neuvěřitelně rychle a důkladně chrlí  e - maily, tabulky a organizuje, jakoby takových Magdalén bylo celé stádo. A to i navzdory její rozevláté povaze, když je prostě potřeba vytvořit něco složitého, dobře definovaného a funkčního, dokáže to perfektně. Příkladem může být  třeba loňský rok, kdy zvládla formálně postavit sociální crowdfunding na vozík pro nemocnou paní Helu. 

"S oblibou a potěšením pozoruji, jak se v tom nejužším festivalovém týmu, do něhož Majda neodmyslitelně patří, skvěle doplňuje se svým totálním protikladem Zdenkem Svánovským," říká ředitel festivalu Vašek Müller. "Jsou tak odlišní, až jsou spolu dokonalí a bez nich by ten festival vůbec nebyl," dodává. 

Dalším jejím význačným rysem je jistá nesmrtelnost, ta se projevuje v oblasti večírků. Jediný, kdo s ní dokáže držet krok, je další člen slunovratího týmu Ivo Mludek. Zpovzdálí je pak možno sledovat, jak  dokážou večírky povýšit až na sociální činnost. Důkazem mohou být fotky a místní opavský tisk, který referuje o tom, jak si Majda, Ivo, spisovatel a novinář Jaroslav Kmenta, či bývalý politický vězeň a letec,čtyřiadevadesátiletý  Antonín Zelenka na závěr několikahodinového večírku šťastně nad ránem  zazpívali Ach synku synku. 

A mě se s Magdalénou povídalo moc hezky.    

Magdaléna Hájková: "Letošní ročník Hradeckého slunovratu a jeho příprava pro nás byly a stále ještě jsou skutečnou zkouškou ohněm. Většina festivalů se ruší, ale my se to rozhodli přijmout jako výzvu. Určitě i proto, že vnímáme velkou zodpovědnost vůči našemu skvělému publiku, které nás neuvěřitelně podporuje. Ale abychom nevypadali, že jen "sloužíme lidu", je třeba přiznat, že to hodně děláme i kvůli sobě. Hradecký slunovrat je naše společné dílo, úsilí a radost. A takové věci si přece nikdo nechce nechat vzít jen tak. Proto jsme se rozhodli do toho jít a letos máme nakonec festivaly dva, jeden teď v červnu 27. a 28. 6. a druhý v říjnu 23. a 24. 10. Nikdo nezainteresovaný a zvenčí si nedovede představit, co to obnášelo, jakými turbulentními změnami jsme si museli poslední měsíce projít a stále vlastně procházíme. Situace se měnila ze dne na den, spolu s ní i neustálé překopávání programu a koncepce celého festivalu. Věci, které roky fungovaly, se musely nastavit jinak, od těch nejtriviálnějších procesů až po organizaci areálu a podobně. Udělali jsme maximum a věříme, že případných nedostatků bude co nejméně. A když už nastanou, tak že je spolu s návštěvníky překonáme a vyřešíme s úsměvem na tváři."

MH: "Festival už zdaleka není jen hudební, jedná se o akci v pravém slova smyslu kulturní. Znamená to, že nedílnou součástí festivalové dramaturgie je i nehudební program, tedy nejrůznější besedy, přednášky, autorská čtení, divadlo, výstavy, ale i gastro workshopy, představení pro děti atd. A právě tato část programu spadá do mé kompetence. Ale stejně, jako je tomu u celého festivalu, i tohle je tak trochu kolektivní dílo. Spolu se mnou se na této přípravě podílí zejména Ivo Mludek, bezesporu patří mezi jeho největší zásluhy pro letošek zařazení Dejvického divadla do festivalového programu. Hudební dramaturgii hlavních scén dává dohromady Vašek Müller a Zdenek Svánovský. Oba pánové by jistě potvrdili, že mám tendenci jim kecat do všeho. Kromě Welcome scény, do této dramaturgie si Ondrovi Obornému nikdo z nás mluvit netroufne."

MH: "Je to zastřešující název právě pro zmiňovaný nehudební program. Letos to bude již třetí ročník, kdy v názvu festivalových kulturních aktivit odkazujeme ke kněžně Mechtilde Lichnowsky, která na zámku v Hradci nad Moravicí žila a také tvořila na začátku 20. století. Zároveň při organizaci festivalu velmi silně cítíme, že navazujeme na dlouhou a opravdu bohatou kulturní historii hradeckého zámku. To není nic samozřejmého, netvoříme akci "na zelené louce". Respekt a vědomí kontinuity něčeho výjimečného, na co můžeme navazovat, vnímám jako velký dar a vzácnou příležitost. Proto se s pokorou snažíme přistupovat i k celému festivalu a historii tohoto místa chceme připomínat. A největší díky za to patří kastelánovi hradeckého zámku Radku Přibylovi."

MH: "Byla to velmi vzdělaná a na svou dobu emancipovaná osoba. Věnovala se podpoře kultury, přátelila a stýkala se s významnými umělci, spisovateli a mysliteli své doby. Také sama tvořila, napsala 18 knih, včetně poezie či dramatu, své knihy sama ilustrovala a má výrazné místo v německé modernistické literatuře. Ve své tvorbě se také angažovala a v předválečné době upozorňovala na nebezpečí nacismu. Mě tedy zaujala prostě tím, jaká byla. Řekla bych, že pohnutky, kvůli kterým se podílím na organizaci Hradeckého slunovratu, budou možná podobné těm jejím, ale to je samozřejmě romantická spekulace"

MH: "Přesně na první festivalový den, tedy pátek 27. 6., letos připadá 70. výročí její tragické a zrůdné popravy. Já osobně jsem ještě nikdy nedokázala ve svém mozku tento fakt zpracovat, ten příběh mi asi prostě nikdy nedopřeje klidu a nedokážu ho přijmout. A myslím si, že tento neklid by měli už navždy tak nějak vnímat všichni. Velmi snadno zapomínáme, a i když nemám úplně ráda přehnaný patos, zmařené životy obětí minulého režimu by jakýmsi mementem každopádně být měly. Je to těžké téma, ale náš festival rozhodně nechce být jen bezbřehou zábavou bez obsahu. A letos při kulatém výročí této tragické události určitě nebudeme jediní, kteří nechají toto důležité téma v rámci kulturních aktivit rezonovat."

MH: "Samozřejmě! Příprava festivalu nás všechny stojí drtivou většinu volného životního času po celý rok, naše práce není nijak honorovaná, příprava, zajištění a pořádání celého festivalu jsou postavené na dobrovolnické činnosti. A někdy jsou to fakt nervy a vyčerpání. Už jen z toho je, myslím, zřejmé, že jinou hybnou sílu než nadšení mít nemůžeme. Podle mne je tomu tak i proto, že většina z nás potřebuje v životě dělat něco, v čem se můžeme realizovat, něco, co nám dává smysl. A my tedy děláme Hradecký slunovrat."

MH: "Na všechny koncerty, přednášky, besedy a setkání se zajímavými hosty. Ale upřímně - ze všeho nejvíc se těším, až budu objímat své přátele a budu jich mít kolem sebe opravdu hodně. Uplynulé měsíce a koronavirová krize nám tohle vzaly a jsem ráda, že právě náš festival bude první pořádnou náplastí na tahle bebínka."