Frequency dobyli deskou Moon Starer měsíc a míří dále do kosmu

Slovenská populární hudba se v posledních letech ustálila na jistých základních kamenech, které tvoří jednak legendy z dob minulých a také mladší kapely z dob nedávných. Jsou jich plná rádia, jak na Slovensku, tak v Česku. Je ovšem potěšitelné, že se najdou další mladší generace, které se snaží ustálenou zeď trochu nahlodat, ne-li nabourat. Byť ne s kdoví jakou silou, ale o to větší intenzitou se to daří vranovské skupině Frequency albem Moon Starer.

Tito slovenští mladíci odhlédli od zažitého modelu slovenských písniček ve stylu No Name a vsadili na světovější vyznění anglicky zpívaných textů a především jakéhosi alternativního rocku, často také zvaného indie. Jakkoliv to může být velice ošemetné, protože na snaze ,,být světový" se spálilo už např. mnoho českých kapel, Frequency překvapují svojí čerstvostí a zároveň stylovou vyzrálostí, se kterou by se nemuseli stydět ani za hranicemi svého domovského státu.

Ve stylu Bauhausu

Skupina na sebe upozornila nejdříve singlem Red´O´Metry, který se objevil už na stejnojmenném minialbu před rokem. Poté následoval singl Bauhaus. Oba jsou součástí nové desky. A Bauhaus přece jen svou úderností více boduje a už jen kvůli této písni stojí za to se o Frequency zajímat. Somostatnou kapitolou jsou pak videa k písním. Zatímco Red´O´Metry vsadila na studiové skotačení, v Bauhausu se skotačí trochu v retro army stylu ve vlaku. Z obou singlů vane svěží vítr neotřelosti, na domácí scéně až nezvyklý.

Přes veškerou neotřelost si však bude muset obecné posluchačstvo na počin Moon Starer trochu zvykat. Přece jen v sobě ukrývá mnoho alternativního bujení. To je však dosti stravitelné a nekomplikuje zažívání písniček Frequency. Parádně do kosmu vystřelí píseň Asronomer. Nejedná se o nějaký jen tak planý výbuch, ale pěkně postupný vzlet se vším všudy. Že by snad další adept na singl a klip? Naproti tomu jinou variantou vzletu je oslavná ptačí píseň Hail To The Birds. Pomalu sleduje opeřence, jak mávají křídly a dobývají obzory.

Koláč, který nehořkne ani při pohřbu

Stane se, že hudba alba Moon Starer připomene výraz něktrých slavnějších světových interpretů a nebo vůbec dává vzpomenout na něktré archaické prvky z minulosti. Děje se tak např. v zajímavé kombinaci ve skladbě Funeral Pie. Především klávesy navozují atmosféru jakési dávné minulosti, kterou generace muzikantů kapely nemůže ani pamatovat. Nenápadně je podobnými prvky protkaná také matematická 1+2+3+4=10. Ale další skladby, jako Walk Straight, Exit nebo Emergency působí více moderně až astrálně, ale samozřejmě i tak nemůžou zakrýt jisté vlivy velikánů popu.

Frequency se svojí plnohodnotnou prvotinou Moon Starer odvážili vstoupit na trh s kůží dosti neotřelou a je jasné, že si budou muset svoji pozici ještě tvrdě obhajovat. Na druhou stranu se jim podařilo využít dnes velmi moderního návratu ke kořenům přirozeného zvuku nástrojů a byť brouzdají v alternativních vodách, složili svoje písně velmi záživné. To jim dává velmi dobrou naději, aby uspěli i u odborné kritiky a vytváří dobrý obraz slovenské scény i ve světě. Stali se tak příslibem budoucnosti, která by jim, když nepoleví, mohla patřit.