Esazlesa hlásí po sedmi letech návrat. Nová deska, velké turné.

Karel Souček, 20. 09. 2024

Syrový zvuk, emocionální texty a dynamická struktura charakterizují hudbu emocorového chebského kvartetu Esazlesa. Jejich návrat po sedmi letech a dvou singlech završuje album Dokud vím, co mám. Kapela natočila osmipísňovou kolekci, která pevně stojí na základech žánrů screamo a post-rock. Esazlesa nešetří emocemi, řevem a kytarama.

Kapela natočila úsporné osmi položkové album ve studiu Golden Hive a zpěvák Lukáš Bouška aka Bouše potvrzuje že tohle je ten správný rozsah: "Naši posluchači jsou od nás zvyklí spíš na krátkometrážní formáty. Poslední deska, kde bylo 11 skladeb byla dlouhá i na nás:) Takže tohle je příjemný kompromis.” Album otevírá instrumentální track Dokud vím a celé album uzavírá skladba Co mám. "V písničce Nihil zpívám Dokud pít, co mám. Skladbu už nějakou dobu hrajeme naživo. Náš bubeník Honza jednou přišel s tím, že jak tam zpívám "Dokud vím, co mám” je fakt skvělej a chytrej text. Společně jsme se tomu zasmáli a rozhodli, že se tak bude jmenovat nová deska. Ta fráze ve finále i shrnuje témata textů na desce. Proto desku otevírá a ukončuje.”

Esazlesa odstartovali svoji pouť před patnácti lety. Celou dobu své existence si kapela hýčká základní kameny svojí tvorby, mezi které patří kvalitní texty, epické kytarové riffy a nekompromisní rytmika. "V našich očích zůstává náš projev nezměněnej. Pořád jsme to my. Během těch sedmi let jsme trochu zešedli, rozrostli se o pár potomků, prošli jednou personální změnou, sporadicky hráli koncerty a připravovali novou desku,” říká Bouše. Zatímco některé kapely mají tendence produkovat jednu nahrávku za druhou, tady rozhodnutí k natočení alba zrálo delší dobu. "Nejtěžší na celém albu bylo se společně rozhodnout, že již uzrál čas na tvorbu nový desky. Pak už šlo všechno hladce. Dělat emo po třicítce konečně dává smysl.”