Encyklopedie československého bigbeatu se dočkala třetího pokračování

Karel Souček, 25. 01. 2018

Po předchozích dvojalbech Beatline 1967- 1969 (2016) a Big Beat Line 1965 - 1968 (2017) se Supraphon dál věnuje mapování vývoje československého bigbeatu na sklonku šedesátých let. Na trh právě přichází další dvojalbum s názvem Beat (Al)Boom 1968 - 1970, přinášející miniprofily sedmnácti prvních bigbeatových alb vydaných v letech 1968 až 1970. Fanoušci zde najdou 47 skladeb ze sedmnácti alb, mezi nimiž nechybí jak absolutní klasiky, tak ukázky z možná ne tolik exponovaných, ale i tak neméně zásadních albových debutů.

Vedle Želvy (Olympic), Zvonky, zvoňte (Prúdy), Šípkové Růženky (Rebels), Meditace (Blue Effect) nebo Ptáka Rosomáka (Olympic) se objevují ukázky z debutových alb Matadors, Framus Five, Atlantis, Flamingo nebo George & Beatovens. Nechybí ani připomínky Fortuny, Marthy a Teny Elefteriadu, Voxu & Pavla Nováka nebo Their Majesties & Josefa Laufera či Josefa Plívy.

Ve srovnání s předcházejícími díly je na první pohled jasné, že je to hudba mnohem různorodější. Beat (Al)Boom zároveň poukazuje na skutečnost, jaká až neuvěřitelně silná a inspirativní hudební vlna se na zdejší hudební scéně na sklonku šedesátých let vzedmula. Vždyť vydání 17ti LP v podstatě stále ještě začínajících umělců, navíc v tehdy již "posrpnovém" Československu, působí jako zjev z kategorie těžko představitelných.

Svůj díl na tom měl fakt, že Supraphon, Panton ani Opus už nemohly déle přehlížet masovou popularitu rocku, jež šla ruku v ruce se skvělými prodeji SP a EP jen trochu se podobajících elektrifikované moderní muzice. Paradoxem doby a režimu pak bylo to, že díky rigidním socialistickým edičním a výrobním plánům mohlo leccos z toho, co bylo v krátké době bez cenzury prosazeno, skutečně vyjít či být natočeno. Něco ovšem již byrokraticky pozměněno či odloženo na symptomaticky „dočasné" neurčito.

Foto: Alan Pajer

GALERIE