Dva dny na Stodole

V pořadí již 17. ročník Stodoly se nesl tradičně v duchu country hudby v podání známých umělců a zpěváků. Do jihočeské vesničky poblíž Volyně, známé z trilogie Slunce seno... se sešli opět fanoušci české countryové scény. Zejména příznivci Michala Tučného přišli zavzpomínat na legendární písně tohoto mentora české country.

Páteční show

Dvoudenní festival se rozezvučel v pátek 22. srpna v podvečer na malé scéně, kterou v tomto případě vedle velikého hlavního podia, připraveného na hlavní sobotní vystoupení, zaujmul stan od sponzora jednoho jihočeského piva. Bohužel kapely hrající v tomto prostoru měly dosti stížené podmínky se zvučením, umělci museli vystupovat z okraje stanu ven, s vědomím, že spousty ,,Tučňáků,, (rozuměj fans M.Tučného) jim sedící v zádech, a potencionální hrozbou rozlití piva, či jiného drinku na jejich drahné nástroje, nebo dokonce elektřinu. Tato téze se bohužel potvdila i v hlavní den konání, kdy jeden nespokojený, silně podnapilý ,,Tučňák,, v době výměny velkých hráčů na velkém podiu v tomto stanu, kde se prezentovala mladá začínající skupina, vytáhl kabel od elektriky, tím chtě nechtě uvedl tuto kapelu hrající písně od Johnnyho Cashe, Lynyrd Skynyrd či Jannis Joplin do unplugged verze.

Ovšem vraťme se v k pátečnímu vystoupení, které krom jiných přivítalo i kapelu Double Eagle, což je parta kamarádů, kteří se sešli z několika kapel ve složení Antonín Kny (Fešáci), Pavel Kaiser (Taxmeni, Netto), Zdeněk ,,Mošna,, Hradecký (Eva Pilarová), Martin Melničenko (Fešáci) a David Babka (L.Dusilová, Č.Srdce atd..), aby zde předvedli a rozsvítili svoje hráčské umění v podání modení americké country. Zazněly zde songy z jejich samostatného alba, domovských kapel , ale i zavzpomínali na písně skupiny Cadillac, Pavla Brumera nebo Tomáše Linky, který s nimi jako host celý koncert odehrál. Písně jako Roky jdou dál, Válečník, Do tmy se koukej, Paní má se má, Cadillac a mnoho dalších rozezpívaly i roztančily většinu přihlížejících. Poté následovalo tradiční seskupení Blue Ground a celou tuto páteční akci zakončily Schovanky, které ve svém jedinečném podání zavzpomínaly nejen na písně Michala Tučného.

Sobota ve znamení nářezu

Sobotní představení rozezvučela legenda country music Petr Spálený, který svými hity Kdybych já byl kovářem, Dítě štěsteny, Andělé či českou verzí beatlesovské Obla di, Obla da (To vadí) rozhýbal publikum do té pravé nálady. 

Ihned po něm ovládla stage kapela pro tuto akci dosti netypická. Michal Malátný a jeho ,,čínskolyžařská,, parta ukázali Stodole, že i pop/rocková show dokáže rozhýbat countryové fandy z pod kobouků či sombrer. Pro bezmála hodinu a půl dlouhý vstup si skupina Chinaski vybrala 16 svých nejzásadnějších hitů, kterými spolehlivě dostali návštěvníky do varu, ať už to byly písně Signální rozněžnělá Drobná paralela, klídkový Tabáček, song Punčocháče, při kterém se rozezněly hlasy celého publika, díky připravené spolupráci, až po novější hity Zadarmo, Stížnost až po finální rockovou verzi Kláry.

Skupina Druhá tráva společně s Robertem Křesťanem přikovala tamní obecenstvo a navodila opět ducha stylu, na který posluchači přišli především. Následovala slovenská skupina Neznámi, kteří naťukávali lehce americkou novodobou scénou, ale svými songy nakonec tamní publikum úplně neuchvátili. 

Kdo však spolehlivě navodil správnou folkovou atmosféru byl František Nedvěd se synem, kteří zavzpomínali na zlatou éru bratrů Nedvědů, songy jako Na kameni kámen, Růže z papíru a mnoho dalšími zaručenými peckami ,,oplodňváků,, rozjihnula většinu tamních přívrženců. 

Finále ovšem patřilo skupině Blue Ground a jejich hostům, za vynikajícího moderování Aleše Hámy, jehož rozhovor o Stodole jsme Vám již přinesli,, Na slavné songy Michala Tučného zavzpomínali umělci, jakými jsou Ondřej Hejma ze Žlutého psa, Richard Tesařík z YOYO bandu, Jiří Zonyga, Tomáš Trapl, Matouš Ruml, Michaela Tučná, Lenka Nová, Michal Cerman nebo Tomáš Linka. Vzpomínalo se jak na písně z dob Greenhornů, tak z Fešáků, ale hlavně ze solových desek. Celé toto večerní vzpomínání bylo ve velice příjemném duchu, byla šance poslechnout si i pár originálně zahraných variací a vedle ohlasu publika, které vypadalo nadmíru spokojeně, se bavili i samotní umělci.

Lepší zítřky

Zkrátka a dobře další ročník Stodoly se vyvedl v podobě pěkného počasí, velmi dobrých vystoupení většiny kapel, i když z celkové tamní atmosféry je znát jakási hořkost v podobě nemalého vstupného a celkové laxnosti z pořadatelského jednání. To dokazuje i oddělení a pořádání samostatného festiválku v místní restauraci za desetinu původní ceny, hrající prakticky non stop celý víkend. 

I přes toto je znát, že písně Michala Tučného jsou nesmrtelné a budou si je určitě v budoucnu zpívat i mladší generace, neb jich už v Hoštické krajině bylo letos požehnaně. My jen zkrátka držme palce, aby se z Hhoštického původního příjemného festiválku, určeného pro milovníky jednoho hudebního stylu, nestala finanční rejžoviště a drobné neshody v rámci druhých menších festiválků v místní restauraci odkud ,,Miluna prodávala Vencovi cíga,, se urovnají a budou fungovat někdy jako jeden celek.