Do obýváku vám vtrhli revolucionáři, tedy američtí Deftones

Kalifornská smečka Deftones čeří metalové vody už od roku 1988, kdy se dalo dohromady několik kamarádů ze školy, kteří byli hned od svých začátků považováni za inovátory v daném žánru. Dnes už jsou takřka veterány, přesto zůstávají dál těmi, kdo se vymykají šedému průměru a posouvají hranice metalu směrem k citověji zabarvenému rocku, až mysticismu. Ani na chvíli si tak nemůžeme být jisti, co bude následovat a v jaké náladě se právě ocitneme.



A to je i případ osmého studiového alba Gore, jež je příznačné atmosférickým zvukem a má ambice dostat nás na lopatky, aniž by muselo nějak přitvrdit na svém výrazu. I takový může být dnes metal, inteligentní, oscilující co chvíli na pomezí syrové nasupenosti a odlehčené hravosti. Jednou dole, podruhé nahoře, žádný moment nepřipomíná monotónní jízdu. A v tom zůstávají Deftones dodnes jedineční, přestože už nejsou onou senzací devadesátých let, která pomáhala bořit zavedené mýty.
Přesto si budete při poslechu nové desky připadat, jako když k vám domů do obýváku vtrhli revolucionáři, aby přemalovali veškeré hudební škatulky a nastolili nový řád. Z původního nu-metalu zbyly už jen trosky, na kterých teď rostou nové základy osobitého výrazu této kapely.
Autor textu: Roman Zahrádka