Dagmar Voňková vydává záznam unikátního koncertu v Arše

Legendární a nezaměnitelná zpěvačka, kytaristka a skladatelka Dagmar Voňková přijala v roce 2018 pozvání Petra Ostrouchova, který pro ni připravil k životnímu jubileu unikátní koncert v pražském Divadle Archa. Voňkovou, vystupující celý život sólově, obklopil kapelou složenou z výjimečných hudebníků především jazzové scény, jimž svěřil i aranžmá jednotlivých skladeb. Společně opatřili starší i novější písně Dagmar Voňkové barevným zvukem, rytmickými pulsy, nápaditou improvizací a také mnohohlasým zpěvem. Voňková se zde představila ve vynikající formě a připravila se svými spoluhráči nadšenému obecenstvu jedinečný zážitek.  

Koncert, který se uskutečnil 4. listopadu 2018 v rámci festivalu Struny podzimu, byl zaznamenán a Animal Music jej nyní vydává na albu příznačně nazvaném Dagmar Voňková: Archa. Voňková na albu přináší výběr svých nejlepších písní, počínaje klasickými kusy Chlapci na tom horním konci, Ej, po poli jsem chodila nebo Tobě až po nejnovější skladby z alba Hostina (2017).  

„All-stars" kapelu tvoří klavíristka a zpěvačka Beata Hlavenková, violoncellistka a zpěvačka Dorota Barová, trumpetista Oskar Török a saxofonista a klarinetista Marcel Bárta, kontrabasista Jiří Slavík, bubeník Miloš Dvořáček, hráč na mnohé folklorní nástroje Marian Friedl a kytarista a producent Petr Ostrouchov. Speciálním hostem koncertu byla zpěvačka Lenka Dusilová. Koncertní záznam pro album smíchali Milan Cimfe a Petr Ostrouchov ve Studiu Sono, obal alba je dílem grafičky Zuzany Lednické ze Studia Najbrt.      

Dagmar Voňková se na české hudební scéně objevila v 70. letech jako členka volného sdružení Šafrán, tedy v hudebním undergroundu, mezi umělci nepohodlnými minulému režimu, kteří pouze nesnadno vydávali své nahrávky. Proslavila se jak unikátní hrou na kytaru a expresivním zpěvem, tak svébytným přístupem k tvorbě písní, vycházejících často z lidových motivů. V 80. letech vydala dvě přelomová alba Dagmar Andrtová-Voňková (1986) a Živá voda (1989) a okamžitě zaujala i zahraniční publikum. Vystupovala na festivalech po celém světě, populární je dodnes například v Japonsku.  

V 90. letech navázala albem Voliéra (1996), několika kolekcemi, vydáním živých snímků z dánského Skagenu na albu Dagmar Andrtová (1996) a zahraničními vydáními svých alb. Po roce 2000 vyšla alba Slunci ležím v rukou (ve spolupráci se Zdeňkem Zdeňkem, 2008) a Hostina (2017). Nakladatelství Galén vydalo v roce 2010 sbírku textů a básní Dagmar Voňkové Listí. Publicista Jiří Moravčík výstižně charakterizoval osobnost Dagmar Voňkové takto: „Znát dávní pohané kytaru, hráli by na ni určitě jako Dagmar Voňková. Překotně trhavě, v touze vykřičet se, vytěsnit ze sebe žal i nezvladatelné emoce nebo naopak sotva slyšitelně, jemnými dotyky rozeznívat struny, jako když se trhá pavučina, a kolébat tak sebe i své blízké, ale i právě příchozí. Bez jakýchkoliv pravidel, z hloubi své duše a v sounáležitosti s vlastním rozpoložením".

Foto: Petra Hajská