Archívny Chlapec se vrací k akustické kytaře

Slovenský kytarista, zpěvák a skladatel Archívny Chlapec vydává na značce Slnko Records své třetí album s názvem Zapadákov. Kolekcí intimních písní se vrací k písničkářství, vysatvěném na akustické kytaře a upřímných textech o ridně, dětství a životě v malém městě. Zvukovou barevnost nahrávky doplňuje subtilní vokál české zpěvačky Prune.

„Bol to zámer,” vysvětluje nástrojový minimalizmus nového alba Richard Vávra, který je hlavním protagonistou projektu Archívny Chlapec. Introvertní, pět let starý debut, přinesl muzikantovi z Kútov fanoušky na Slovensku i v Čechách a jeho další odvážné pokračování s bohatšími aranžemi označili někteří novináři jako jeden z nejlepších písničkářských počinů na Slovensku. Už tehdy však Archívny Chlapec mluvil o tom, že je ve fázi tranzitu a jeho hudba může znít v budoucnosti zase jinak.

„Po albume Zvery som mal pocit, že úlohou hudobníka je neustále sa posúvať vpred a s touto ideou vznikol nasledujúci album Tranzit. Problém bol, že som nevedel, čo to "vpred” konkrétne znamená. Až s odstupom času som zistil, čo mám rád, v čom som doma, a že netreba vidieť progres len vo viac nástrojoch či zložitejších aranžmánoch. Hudobným napredovaním môže byť aj to, že začneš byť k sebe úprimný a prestaneš sa štylizovať do niečoho, čím nie si,” je přesvědčený Richard Vávra a dodává, že přesně o tom je album Zapadákov. O jednoduchosti, upřímnosti k sobě samému i ostatním a radosti z obyčejných, každodenních věcí. Aranžérsky si ve všech skladbách vystačil jen s jednou kytarovou linkou a dvěma hlasy.

„Nie je sa kam náhliť, môžeme si dovoliť ten luxus prísť neskoro alebo nikdy,” zpívá v jedné ze skladeb Archívny Chlapec a působí to autenticky, protože jeho texty reflektují, čím skutečně žije. „Mám jedenásťročného syna, manželku, každý večer varíme, ráno ma niekedy bolí chrbát a rád jazdím na bicykli popri Morave smerom na Skalicu,” říká Richard.