Album Glamtronic od Mydy Rabycad nabízí alternativní pohled do vod Electroswingu

V celém retrospektivním ohlédnutí, které zažívá populární hudba v novém století, se časem dostalo i na takové old school záležitosti, jako jsou čtyřicátá léta. Mladí lidé si uvědomili, že tehdejší mladí se nebavili o nic méně intenzivně, než ti současní. V zakouřených šantánech se vykrucoval swing jako o život. Dnešní generace si vzala na paškál tehdejší rozpustilou atmosféru a samozřejmě ji obohatili moderními hudebními prvky. Navzdory mnohým velmi popovým techno ,,ducárnám" propadli electroswingu i skuteční hudebníci a tak nenápadně, už s druhým albem Glamtronic, vyrůstají i Mydy Rabycad.

Rusovlasá diva Žofie vzbuzuje svým hlasem necudné myšlenky

Partička mladých konzervatoristů nespoléhá na popovou unilost, ale snaží se uchopit jazzovou muziku do sice moderních, ale až jaksi alternativních elektronických drápů. To, co navozuje rysy minulých let, je především zvuk, který zachovává jasně čitelnou atmosféru, kterou známe z praskajících vinylových desek. Výrazným elektronickým zásahem dává originální tvář albu Glamtronic multiinstrumentalista Nèro Scartch. Pokud však má taková parta obecněji zaujmout, potřebuje výraznou zpěvačku. Tu naštěstí našla nejen po vizuální stránce, ale především hlasové. Pro šantánovou rozvernost je sexy hlas nezbytný a Žofie ho rozdává plnou měrou.

Rusovlasá diva předvádí svůj talent v mnoha polohách podle toho, jak velí nálada písní. Ještě první píseň Don´t Play This Song může dát vzpomenout třeba na Caro Emerald, ale postupně zjišťujeme, že Žofie umí i přidat na plynu a táhne svým hlasem posluchače do abstraktnějších poloh písní. Už druhá Good Times neodkazuje tolik na stará dobrá swingová léta, ale vysvětluje směřování kapely do elektronických alternativních vod. Žofie usměrňuje svým zpěvem výrazné beaty a v jejím hlase se zračí místy až necudnost tanečních klubů. Naplno to pak rozbalí třeba v refrénu skladby Ready To Stay. Ta je ovšem také pozoruhodná tím, jak klávesová linka nenásilně připomene léta osmdesátá.

Archaická atmosféra dávných let a divoké rytmy současnosti

Trance zase zabloudí do hlubších vod. Začátek skladby dává jasně najevo, jakým způsobem odkazuje tvorba skupiny na zlatá léta swingu. Vše zařídí Nèro Scartch svým syntetizačním uměním. Následně udělá ze skladby klubovou pecku a Žofie svým hlasem vygraduje taneční náladu na maximum. Podobně je i předchozí Until The Morning uvedena nenápadným trikem v úvodu do dob minulých, ovšem celkem v nich zůstává po celou dobu a zase dává vzpomenout na tvorbu Caro Emerald. Jako většina písní, a to je poznávacím znamením alba Glamtronic, v závěru graduje alespoň po pěvecké stránce. Kromě až brutálních beatů se však najdou na desce i klidnější polohy ve stylu najazzlých nálad. Tam může dostat větší prostor saxofonista Mikuláš, jako je tomu v Belly Button Nation.

Je zřejmé, že Mydy Rabycad albem Glamtronic uhnuli od popového proudu elektroswingu do vod elektronické alternativy. Swingová muzika a atmosféra celkově je základní nosnou linkou, ale sama o sobě kapele už těsná. Bez dalšího množstvení nástrojů tak rozjíždějí syntetizátory Nèro Scartche taneční variace daleko za hranice klasického stylu a hlavně dávají vyniknout zpěvačce Žofii. A jakkoliv se swingová hudba v minulosti žila v tanečních klubech, tak i hudba Mydy Rabycad miří svým pojetím takovou malou oklikou do klubů. Tam bude skvěle fungovat za potemnělého osvětlení v prostoru nasyceném divoce se zmítajícími těly.