Aguilera a její nevýrazný Lotus

Nová deska Christiny Aguilery přichází dva roky po průšvihu jménem Bionic. Tehdy to byl pro všechny z jejího týmu velký šok, když album neupělo u kritiků a ani u fanoušků, a když prodeje nosičů s tímto názvem zaznamnaly „jen" půl milionu prodaných kusů.

Všichni tedy začli dělat na nové desce, ta dostala finální podobu letos. Hudebně na ní tentokrát Aguilera měla menší prostor, na skladbách se podíleli Alex da Kid, Busbee, Jason Gilbert či Max Martin. Christina Aguilera, která svým hlasem patřila k těm nejlepším popovým zpěvačkám posledního desetiletí, tu ale bohužel svůj talent zhazuje ve stupidních hopsačkách, někdy navíc i hloupými texty. Navíc místo toho, aby byl k slyšení pouze její čistý hlas, je často ve skladbách použita elektronická úprava a vyzní to ještě hůř.

Co nám tedy přináší Lotus? 

Na album Lotus upozornila již předem taneční Your Body. Ve většině skladby ale nepoznáte, o koho tu jde. Skladba v klidu zapadne do každodeního repertoáru různých free i nefree rádií. Hudba je totiž totožná se vším, co se dnes na této scéně vyplodí. Kde jsou ty časy, kdy se Aguilera snažila odprostit od všech ostatních a být něčím vyjímečná? No všichni víme kde.




Úvod obstarává Lotus Intro. Hned ze začátku se na nás spustí hauaiaiaj opakované, dokud nás aspoň trochu nenaštve. Poté, když už konečně začne X-tina zpívat, slyšíme jen její upravený hlas. To je určitě škoda, protože jinak je to povedený vstup, který navodí celou Lotusovou atmosféru. Po ní přichází povedená Army of Me se singlovými ambicemi. Tady se aspoň částečně vrací agresivita v Christinině zpěvu, trochu tu je připomenut singl Fighter z alba Stripped z roku 2002.

Tuctové a lehce zaměnitelné „hity"

Poté bohužel přijdou čtyři tuctové skladby po sobě. A v tom je hlavní problém alba. Red Hot Kinda Love, Make the World Move s hostujícím CeeLo Greenem, zmíněná Your Body a Let There Be Love jsou jak z dílny Pitbulla či jiného stereotypního čokla. Škoda, že se tak jednoduše snaží o úspěch. Příslibem jsou pomalejší skladby Sing For Me a Blank Page. Obě dvě jsou velmi emotivní a tady se ukazuje potenciál Aguilery. Dále pak uslyšíme ještě další solidní baladu Best of Me, či další duet, který ale zní velmi staromódně. Jde o závěrečnou Just a Fool, ve které se objeví Blake Shelton. Kopii  Rihanny rozpoznáme v Cease Fire, v Circles zase Aguilera vyzývá všechny své nefandy, aby se kolem ní točili na jejím prostředníčku.

Christina Aguilera se tedy plně namočila do soudobých tanečních vod, ve kterých zní tuctově a téměř žádná z jejích osobitých vlastností zde nevyplývá na povrch. Což je rozhodně škoda, protože v dobách alb Stripped a Back to Basics to byla ona, kdo udával směr popu. Teď se bohužel po minulém neúspěchu snaží akorát svézt a vydělat na této vlně.