Zlomená 14 udělala velký krok dopředu

Necelé dva roky po svém debutu Voheň na střeše se kapela Zlomená 14 opět vydala za Pavlem Bromem do plzeňského studia ExAvik, aby natočila nové písničky. Jsou sice jen tři (Až vpíšu do papíru, Tak proč? a Nevychovala nás ulice), ale jasně ukazují, jak velký krok dopředu sedlčanská partička udělala.      

Zlomená 14 vždy stavěla na úderném rytmu, výrazných melodiích a zpěvných refrénech. Tyto atributy jsou zastoupeny i na novém EP, ale oproti debutu jsou nové skladby nadupanější, přímočařejší, energičtější a mají daleko větší drive a tah na bránu. Kapela působí vyhraněji i sehraněji a také pěvecké výkony mnohem jistěji.     

Velký posun nastal i v oblasti textů, které se bez frází a klišé zabývají podstatnými věcmi. Jsou o životě a současné době, která si žádá změnu. Nenásilně vybízejí posluchače, aby žili naplno, radovali se, užívali si života a nedělali si zbytečné starosti. Netvrdím, že Zlomená 14 dospěla (zřejmě o to ani nestojí), ale po hudební i textové stránce pozvolna míří do první ligy našeho punk-rocku. Jsem moc zvědavý na další tvorbu.