Zlé časy The Offspring zpříjemňují dospělým punk rockem

Recenze alba : Let the Bad Times Roll

Album: Let the Bad Times Roll

Interpret: Offspring

Celkový čas: 00:33:21

Vydavatel: Concord Records

Rok vydání: 2021

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

David Malý, 07. 08. 2021

Ikonická punk rocková parta The Offspring si s novou deskou dala tentokrát pořádně na čas. Jubilejní desátou desku vydali celých devět let po předchozí „Days Go By” z roku 2012 a cestu na ni našlo dvanáct skladeb. O nové desce se mluvilo už dobré tři roky, ale velká prodleva nebyla způsobena žádnými personálními problémy nebo tvůrčí krizí. Basák kapely Greg K. v roce 2018 uvedl, že kapela na nových věcech pracuje jen sporadicky. The Offspring dále pravidelně koncertovali a byli aktivní i v dalších aspektech. Následně bylo nahrávání desky odloženo kvůli pandemii a tedy vyšlo až letos, 16. dubna 2021. Baskytarista Greg K. se vydání desky paradoxně nakonec ani profesně „nedožil”. Dvanáct skladeb s poměrně tradiční punk rockovou stopáží lehce přes půl hodiny. Co do počtu opravdu nových skladeb je to sice trošku jinak, ale k tomu se dostanu.

Tři dobré skladby celou desku neutáhnou

Úvodní „This Is Not Utopia” je jediným singlem, který vyšel až po vydání celé desky. Singl ukazuje aktuální tvář zdánlivě nestárnoucích The Offspring a na první poslech se skladba tolik neliší od těch slavných a tradičních skladeb kapely. Rychlé tempo, divoká kytara a typický vokál zpěváka Dextera Hollanda, který dnes už pozná snad úplně každý na první dobrou. Lehká změna přichází s titulní skladbou „Let The Bad Times Roll”, která se stala oficiálně druhým singlem desky. Skladba působí poměrně vesele, ačkoliv se věnuje všemožným aktuálním problémům ve Spojených Státech i ve světě (o jaké problémy jde napoví i přebal celé desky). Tempo skladby osciluje mezi akustickými party a příjemným rockem, který vrcholí zpěvným refrénem.

Tím oficiálním prvním singlem je pecka „Coming To You”, která však vyšla už v roce 2015 a vlastně dávala falešnou naději, že už tehdy se nové album blíží. Těžko říct, zda-li je to tou časovou odmlkou, ale „Coming To You” je pro mě vítězem této desky. Chytlavý refrén a gradující sloky utváří barevnou, celistvou skladbu, která baví po celou dobu, navzdory tomu, že je na desce úplně nejdelší. Tím se dostáváme ke skladbám, které se jako nové skladby označit nedají. „In the Hall of the Mountain King” je minutová punková verze díla skladatele Edvarda Griega, která je sice fajn, ale na regulérní desce nemá co dělat. Název „Gone Away” je vám pravděpodobně povědomý. Balada z desky „Ixnay on the Hombre” z roku 1997 dostala klavírní verzi a figuruje na nové desce. Budu se opakovat: příjemné, avšak na řadovou desku ne. Závěrečná „Lullaby” je pak zvláštně upravená verze titulní skladby a tu bych vyhodil úplně.

Poctivý punk rock i po téměř čtyřiceti letech

„Behind Your Walls” je velmi melodická záležitost a ačkoliv tam nejsou žádné výrazné momenty, jedná se o moderní a přímočarý punk rock. Podobně na tom je i „Army Of One”, která vám však dá vzpomenout na desky na přelomu tisíciletí díky Dexterovým táhlým vokálům. „Breaking These Bones” tyto vokály obsahuje také, ale probíhá v rychlejším a intenzivnějším rockovém tempu. Stylově se odlišuje „We Never Have Sex Anymore”, která se nese skoro až v jazzovém duchu díky dechovým nástrojům. Zbývající „The Opioid Diaries” a „Hassan Chop” už jsou zase typické punk rockové odrhovačky, přičemž ta druhá jmenovaná je tedy pořádně ostrá jízda, skoro jako za mlada.

Sečteno podtrženo, „Let The Bad Times Roll” je dobré album. Těch ale je tam však hned několik. Když odečteme jeden cover, alternativní verze skladeb a jeden starý singl, stopáž desky se smrskne na nějakých 24 minut, což je málo. Ze zbývajících písní vyčnívají dvě, možná tři, a to je taky málo. The Offspring byli vždy zábavní, jejich skladby měly spád a dynamiku. To zůstává. Zapamatovatelných momentů a chytlavých popěvků už na desce mnoho nenajdete. Možná snad jen v „Coming To You” nebo v titulní písni. The Offspring paradoxně nejvíce hraje do karet ten sentimentální pocit, který bude hlas Dextera Hollanda už nenávratně evokovat. Poslech The Offspring má tu moc vrátit vás do časů, kdy vám bylo o 20 let méně. A tahle skutečnost se ignorovat nedá. S tímto přihlédnutím se stále jedná o velmi příjemný punk rock, ačkoliv je tak nějak moc dospělý. A dospělé záležitosti většinou moc zábavné nejsou.