Wild Tides se s pestrou kolekcí Sbohem & šáteček trefují do černého

Bláznivá trojice WIld Tides je zpět. Žižkovští bohémové se vrátili do studií, aby kompletně převrátili svoji dosavadní tvorbu vzhůru nohama a přezuly ji do češtiny. Vše pod dohledem Martina Přikryla v německém studiu Atomino v Egstedtu. Výsledkem je deset nových písní, které dávají vzpomenout na český bigbít 70. let.

Poetický název Sbohem a šáteček a pilotní dravý singl Do voka drát. To byli první indície k nové desce. Celá kolekce však přináší něco, co čekal nejspíše málokdo. Nejenom odkazy k legendám českého rocku a popu, ale i vlivy country a folku se objevují na desce, která se rázem řadí k nejpříjemnějším tuzemským překvapením tohoto roku.

Celé desce vévodí frontman Jakub Kaifosz, který dokáže zaujmout hned v několika polohách. Ať už to jsou dynamičtější věci jako hned první Z komínů stoupá dým nebo odpálený punk-rockový singl Do voka drát. Potěší však i emotivnější věci, které v českém znění ještě lépe odhalí osobní texty obalené v melancholii. Balada Úplně to samý dokáže s zasáhnout s každým poslechem víc (o to více, pokud se zaposloucháte do druhé až "Cureovské" kytarové linky Vegyho), Další rok bídy s recitací Biancy Bellové by klidně mohla fungovat v soundtracku k Pulp Fiction, vše pak stvrdí povedený závěr v podobě vkusně otextované Dylanovky Všechno bude fajn.



Kromě countryovky Nemám tě rád, která by se ujala u kdejakého táboráku překvapí i rozsah využitých instrumentů. Kromě klasické kytary, baskytary a bicí se totiž na desce objevila příčná flétna, cimbál, trubka, altsaxofón, barysaxofón, pozoun nebo i havajská kytara.

Wild Tides s návratem k češtině dozráli, a to co bylo slyšitelné na předchozích albech, teď dosáhlo výraznějších obrysů, které pomohou trojici Jakub Kaifosz, Jan "Vegy" Táborský, Michal Dovec k dalšímu zviditelnění. A jak to bude znít naživo se dozvíme již příští týden během křestů v Praze či Brně.