Voila! – když se hudba dělá srdcem

Tak výrazný debut jsem už dlouho neslyšel. Kapela Voila! natočila album Décollage, které je plné silných emocí, spontánní radosti, pozitivní energie. A také slunce, vína, lehkosti, svobody, srdíčka, prostě všeho, co je pro Francii typické. Francouzské šansony jsou totiž pro pětičlennou formaci zásadním inspiračním zdrojem.

Autorské skladby v ničem nezaostávají

Občas si nějaký vypůjčí a po svém upraví, ale drtivá většina skladeb je autorských. A velkým vyznamenáním pro kapelu (hlavně skladatelku a textařku Zdenku Trvalcovou) je skutečnost, že za pravými francouzskými šansony v ničem nezaostávají. Jsou stejně nápaditě vystavěné, melodicky šťavnaté, rytmicky přitažlivé a především se opírají o silné lidské příběhy.

Věrohodnost šansonu vždy stojí a padá se zpěvačkou. V případě sympatické Slovenky Zdenky Trvalcové se jedná o trefu do černého. Její francouzština zní naprosto přirozeně, umí bez patosu a předvádění prožít veselý i smutný příběh, disponuje obrovským charismatem a skvěle pracuje s emocemi. Stejně samozřejmě zpívá o radosti, lásce, štěstí, ale i smutku či melancholii.

Barevná, nikoli přeplácaná hudba

Její suverénní a spontánní projev podtrhuje skvěle šlapající a s obrovským nasazením hrající kapela. Ta se opírá o hodně barevné aranže, v nichž si výborně rozumí akordeon s kytarou, kontrabasem, Hammondkami nebo bicími. Na albu navíc hostují bezmála dvě desítky dalších muzikantů včetně smyčcového kvartetu, takže o barevnou, nikoli však přeplácanou hudbu není nouze. Proto si skupina může dovolit i úkroky k popu, swingu, jazzu nebo reggae a nebojí se do své produkce vpustit i osvěžující samply.

Úvodní La vie en rose otevírá zpěv za doprovodu kytary a klapotu psacího stroje. Postupně se přidává harmonika a další nástroje a vzniká dynamická píseň, která nebledne ani ve srovnání s původní interpretkou, slovutnou Edith Piaf. James Dean from Berlin je již autorskou, pozvolna rozkvétající písní, stavící na dráždivě tajemné atmosféře a úchvatném refrénu.

Temperamentní, živelný šanson představují Děti, křehčí, rozvolněnější, do jazzu směřující song pak Ibiza. Flip Flops je jasným hitem alba. Strhující, rytmická i melodická lahůdka s uvolněným zpěvem a vzdušnou atmosférou, kde se navíc skvěle propojují smyčce s dechy, musí dostat každého. Zvláště, když si k tomu pustí mistrovský klip.

Do skladby Neapolská poprvé výrazněji zasáhnou samply, které dodávají šansonu moderní šmrnc, ale nepřebíjejí jeho melodičnost. Něžná, ovšem vygradovaná balada Il retourne a la mer má hodně vnitřní energie, druhý cover Ella elle l'a směřuje svým rytmem až k latině. L' Amour je šramlovitá, nakažlivě radostná, roztančená píseň, další tutová hitovka. Stejně pozitivně a vzdušně působí Chudák Jean, v němž dostane prostor i rap. A o závěr velice celistvého alba se postará silný, výrazný šanson La femme du vent, který má, nejen díky praskajícímu zvuku gramofonu, sympatický retro náboj.

Spontánní, bezprostřední, uvolněná, živelná radost tryská z alba Décollage. A také nakažlivá. Této nákazy se ale rozhodně bát nemusíte.