Vít Sázavský oslaví své narozeniny koncertem v Sázavském klášteře

Již sedmý Sázavský koncert bude v sobotu 24. května hostit zahrada kláštera v Sázavě na Benešovsku. Známý muzikant Vít Sázavský na něm tradičně oslaví své narozeniny, poblahopřát mu tentokrát přijedou kolegové z kapely Neřež se zpěvačkou Katkou Koščovou, Pavel Dobeš s Tomášem Kotrbou a Michal Horáček s projektem Český kalendář. Koncert pod širým nebem, který se koná za každého počasí, začíná ve 20 hodin. Především o něm si Hudební knihovna s Vítkem povídala.

HK: Proč jste si letos vybral právě tyto hosty?
Vít Sázavský: „Neřež je logickým pokračováním trendu. Vždy dvakrát na Sázavě hrajeme, pak jednou ne a zase dvakrát ano. Ne že by to byl prapůvodní záměr, ale takhle to vyšlo a teď se toho držím. Pochopitelně hrajeme pokaždé trochu jiný program. O Pavlu Dobešovi jsem uvažoval již dřív a letos se mi výtečně hodí jako ideální kontrast před závěrečným Českým kalendářem."

Praha mi nebyla dost dobrá

HK: Líbí se vám Horáčkův Český kalendář?
Vít Sázavský: „Program Michala Horáčka Český kalendář jsem viděl čirou náhodou v prosinci v Praze a okamžitě mi bylo jasné, že je přesně tím, co klášterní zahrada potřebuje. Ještě ten večer jsem začal jednat."  

HK: Jak vás napadlo slavit vaše narozeniny právě tímto způsobem?
Vít Sázavský: "Bude to znít jako pohádka: Žil, byl jeden muzikant, Vít Sázavský, a najednou mu bylo padesát. To muzikanti často pořádají speciální, jubilejní koncerty a on nebyl výjimkou. Ale Praha, kde žije, mu nebyla dost dobrá. Se svým příjmením měl o vhodnějším místě brzy jasno – město Sázava. Tam jeho nápad přijali s pochopením, ba s nadšením, když přizval i své „hvězdné" kolegy a přátele – Marii Rottrovou a Jarka Nohavicu. Pak společně zahráli a zazpívali v zahradě Sázavského kláštera, kde paní kastelánka vypátrala navíc pro oslavence jednu pěknou – ale pozor, pravdivou – legendu."

HK: Čeho se týká?
Vít Sázavský: „Dovolte citovat: "Sázavský klášter nad řekou Sázavou založil v 11. století poustevník svatý Prokop poté, co z jeskyně ve skále vyhnal tisíc ďáblů. Třetím slovanským opatem Prokopova kláštera byl jeho synovec Vít Sázavský (!), který na dnešní zahradě kláštera vystavěl první kamenný románský kostel..." Myslíte, že to může být náhoda?"



HK: Určitě ne. Takže Sázavu jste tedy vybral podle vašeho příjmení?
Vít Sázavský: „Když jsem slavil padesátiny, byla to skutečně zpočátku jen taková legrácka vyplývající z mého příjmení. Ale i s ním je to složitější, moji předkové ze Sázavy ani od řeky Sázavy asi nepocházejí. Můj tatínek, důstojník československé armády, dostal po válce od svých nadřízených vlídný pokyn, aby si německé příjmení Seifert změnil na nějaké češtější. Já snad mohu alespoň za sebe konstatovat, že rodinná rada tehdy to náhradní příjmení vybrala docela dobře... „

Lidí může přijít vždycky víc

HK: Slavíte narozeniny ještě i soukromě nebo pouze touto formou?
Vít Sázavský: „Soukromě moc ne, snad jen symbolickým přípitkem mezi několika málo nejbližšími. Snad až zase přijdou další kulatiny... „

HK: Jak se vydařil loňský koncert?
Vít Sázavský: „Lidí mohlo přijít víc, ale to si říkám každý rok. Měli jsme necelé tři stovky posluchačů a atmosféra byla jako každoročně přátelská, skoro až rodinná."



HK. Jaké dárky jste dostal?
Vít Sázavský: „A víte, že si ani nepamatuji, co všechno jsem dostal. Pro mě je vždy největším narozeninovým dárkem okamžik těsně po koncertě, kdy mám celé to martyrium, tu obrovskou odpovědnost, kterou cítím, už konečně za sebou. V téže chvíli se ale zase začínám těšit na další ročník."

HK: Jaký byl pro vás minulý rok?
Vít Sázavský: „Minulý rok byl pro mne dobrý. Moji nejbližší byli a jsou zdrávi, v práci jsem toho stihl hodně a bavilo mě to. S kapelou i na konzervatoři, kde na pop oddělení třetí rok učím pěveckou interpretaci. Byl bych spokojený, kdybych totéž mohl říct i za rok."