The Unguided nepřivezli bouřku, jen lehký deštík

Dubnový program brněnského klubu Melodka byl tento rok velice zajímavý a pestrý, který nabídl několik pěkných světových i tuzemských jmen. Klub, který je pro mě koncertní domovinou, mě tentokrát zlákal na švédský melodický metal v podobě The Unguided, kteří přijeli v rámci turné k nové desce „Lust and Loathing”. S nimi dorazili jejich krajané Eyes Wide Open, kteří poměrně rychle získali jisté renomé na evropské scéně a vydatně koncertují. Jako lokální support byla vybrána místní death metalová skupina Vanguard.

Po mém příchodu kolem osmé hodiny bylo v klubu ticho a vzhledem k absenci jakéhokoliv časového harmonogramu jsem netušil, zda-li již Vanguard vystoupili. V klubu nebylo nijak narváno, tak jsem usoudil, že se asi právě chystají na pódiu. Za bicí soupravou však visela vlajka s nápisem „Useless” a zpěvák skupiny mluvil anglicky. Vanguard to tedy zcela jistě nebyli, ale určitě se nejednalo ani o jeden švédský celek. Po chvíli hledání na internetu jsem zjistil,  že na The Lust and Loathing Tour se švédským duem opravdu vyrazila kapela Useless z Německa, což později zpěvák i potvrdil. Přílišnou pozornost jsem kapele nevěnoval ani po zjištění její identity, jelikož se jednalo o plytký ubouchaný death metal, bez špetky zajímavých aranží nebo výrazného zpěvu. Useless mě zkrátka ničím nezaujali a pro mě je jejich název více než trefný. Při představování muzikantů i zpěvák zjistil, že je nikdo z přítomných neznal a asi se to nijak rapidně nezlepší ani po této show. I kvůli tomu, že kapel s tímto názvem je spousta a šance na duplicitní výsledek při hledání je vysoká.

Krátce poté patřilo podium první švédské skupině Eyes Wide Open. Kapela je na světě asi pět let a za tu dobu už si dokázala vytvořit poměrně slušnou základnu fanoušků, především v rodném Švédsku. Díky aktuální desce „Blindead” si získali spoustu fanoušků i po celé Evropě, které rozmazlují častým koncertováním. Pánové si potrpí i na jistý dress code při vystoupení, který bych popsal něco mezi zašpiněným hornickým úborem a potrhaným oblečením po nějaké apokalypse. Žel, vizuální stránka předčila jejich uměleckou tvorbu. Zpěvák Patrik Fahlin se snažil seč mu síly stačily, ale jeho barva hlasu mě zkrátka vůbec nebavila. Hudebně to nebylo zas tak špatné, ale na druhou stranu nic, co by člověk neslyšel mnohokrát předtím. Nemůžu jim upřít snahu zaujmout a rozpumpovat lidi, energie mají evidentně na rozdávání, ale ani z Eyes Wide Open se nestane kapela, kterou bych si pustil doma. Našlo se ale dost těch, kteří skupinu znali asi poměrně dobře a možná, že se na Melodku dostavili i hlavně kvůli nim, a tak byla atmosféra poměrně dobrá. Sice velmi komorní, ale na nedělní večer slušná. Nechci Eyes Wide Open zatracovat, jedná se o docela mladou kapelu, určitě se ještě budou vyvíjet a není vůbec vyloučeno, že se s nimi čeští fanoušci brzo setkají znovu.

Hlavní kapelou a také důvodem mé přítomnosti však byli The Unguided. Poprvé a naposledy jsem je viděl na festivalu Čarodějáles v roce 2012, kde prakticky zahajovali celou akci a teprve až o den později jsem zjistil, že se jedná o kapelu, která vznikla z části ze členů Sonic Syndicate. Konkrétně oba zpěváci Richard Sjunnesson, Roland Johansson a kytarista Roger Sjunnesson založili The Unguided, jejichž tvorba se hudbě Sonic Syndicate velmi podobá. Byl jsem překvapen, že The Unguided od našeho seznámení v roce 2011 na turné moc času nestrávili. Údajně čtyři roky před The Lust and Loathing Tour se na cestách objevovali jen velmi zřídka. Příčinou střídmého koncertování je patrně osobní zaneprázdněnost většiny členů, která se podepsala i při letošním turné a koncertu na Melodce. Zpěvák Roland a baskytarista Henric Liljesand se turné neúčastnili z rodinných důvodů a s kapelou na jejich postech přijeli zpívající kytarista Jonas a baskytarista Jonathan. Aktuální deska „Lust and Loathing” zní velmi příjemně a s ničím si nezadá s jejími předchůdci, nicméně jsem se trochu obával, jak se projeví absence zejména zpěváka Rolanda. Sál klubu se během předkapel slušně naplnil a vypadalo to, že The Unguided přilákali na stovku fanoušků. Předkapely splnili svoji roli a návštěvníci byli již pořádně nažhavení na hlavní hvězdu, která přítomné nemusela ani příliš pobízet k vytvoření nějakého kotle. Bohužel, moje obavy se naplnily a ani jeden ze zpívajících náhradníků nebyl dostatečně kvalitní náhradou za původního vokálistu a refrény písní neměly ty správné grády. Když jsem u toho, zdálo se mi, že ani druhý zpěvák Richard neměl příliš svůj den. K tomu všemu se ještě přidaly drobné technické potíže a koncert tak neprobíhal příliš dynamicky. Stejně jako jejich švédští přátelé řádili jako smyslů zbavení, což prokládali někdy zbytečně dlouhými průpovídkami, kde samozřejmě nezapomněli zmínit české pivo. Musím také pochválit velice dobrý zvuk, což platí i pro set Eyes Wide Open. Kytarové vyhrávky byly krásně slyšitelné, stejně jako zpěvy, u nichž ale pokulhávala kvalita. The Unguided ukončili koncert poměrně úsměvnou situací, kdy poděkovali všem návštěvníkům, zvukaři, promotérům a klubu, a všem pak věnovali skladbu „The Worst Day”. Můj nejhorší den to sice nebyl, ale stejně jsem očekával trochu lepší výkony. Přesto doufám, že se s The Unguided ještě někdy setkám, ovšem v původní sestavě, popř. alespoň s Rolandem za mikrofonem.