The Killers na Wonderful Wonderful ztrácí jiskru

The Killers se po průtazích konečně dostali k vydání páté řadovky. Po různých bočních projektech jednotlivých členů a vydání kompletní kolekce vánočních songů na jednom nosiči je tu Wonderful Wonderful. Dlouho očekávaná deska partičky z Las Vegas nabízí desítku nových skladeb pod taktovkou Jacknife Leeho.

Čtyřčlennou skupinu provází v posledních měsících několik problémů a dost možná se odrazili i na nejčerstvější desce. Prvně kapelu koncertně opustil basák Mark Stoermer, který chtěl více času věnovat sólovce a následně po vydání desky a startu turné totéž udělal i kytarista Dave Keuning, s přáním věnovat se více rodině. Jejich místa během turné zastupují Ted Sablay a Jake Blanton, kteří s kapelou v minulosti jezdili jako bedňáci.

Většina skladeb se pohybuje ve středním tempu bez větších výkyvů. Jak už bývá u kapely zvykem, najdeme hned několik hitových míst, která potěší. Když však vezmeme desku jako komplet, zůstanou nám před očima především otázky, zda-li to není přecejen málo po pětiletém čekání od hvězd první velikosti. Již od prvních zvuků je vše jinak. Jedním z nejzajímavějších kousků, který vybočuje od ostatních, je titulní Wonderful Wonderful. Je rozhodně nejtemnější písní celé desky a její název ji zcela vystihuje. Hned úvodní linie vyplněné rohy s následnou basovou linkou splňují očekávání a naprosto dokreslují poušť z focení k albu.



Překvapení připravil i pilotí singl The Man. Diskem násáklá píseň je inspirovaná songem Spirit Of The Boogie od Kool & The Gang. Jsou z ní cítim také inspirace Bowieho Fame. Píseň je sarkastickou zprávou sebestředným můžům tohoto světa. Další dva singly se řadí také mezi povedené. Run For Cover díky svým kytarovým linkám nejvíce zapadá do historie Killers, i díky tomu, že vznikal již při tvorbě alba Day & Age. Až nyní mu frontman Brandon Flowers dokázal napsat odpovídající text, ve kterém se poprvé vymezuje i politicky, čímž ho však mírně degraduje.

Mezi pomocníky vegasské čtveřice se dostal i Brian Eno, který pomohl s dream-popovým třetím singlem Some Kind Of Love. Celkově popovější skladby převládají a kromě Rut či Life To Come (s ní vypomáhal i frontman One Republic a producent Ryan Tedder) je to také závěrečná Have All The Songs Been Written?, která však tuto otázku pokládá tak trochu i na Killers. Nebo se dočkáme ještě nějakých zvratů a jedinečných zážitků v další tvorbě?

Wonderful Wonderful nabízí pohodových čtyřicet minut příjemné muziky. Nicméně poté, co před vydáním sám Flowers hovořil o chybách u Battle Born a daleko lepším konceptu následovníka, jen těžko to lze uznat za pravdu. Naopak je novinka nesourodá a dájí se z ní vybírat především jednotlivci. Jen těžko ji řadit vedle kompletních děl, jakými byly Sam's Town a Hot Fuss. The Killers se od té doby posunuli více k popovým vodám a hodně obměnili svůj sound. Ambice Wonderful Wonderful však zůstávají nenaplněny. Přesto věřme, že budou jednou z dalších hvězd, která se zde příští rok objeví, přecejen je to již deset let od jejich koncertu v Hradci Králové a naživo se Killers řadí ještě výš.