S Pokáčem se nudit rozhodně nebudete

Recenze alba : Antarktida

Album: Antarktida

Interpret: Pokáč

Celkový čas: 00:45:18

Vydavatel: Warner Music

Rok vydání: 2021

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: LP, CD

Karel Souček, 27. 07. 2021

Pokáč je hodně vtipný. A umí složit jednoduchou, ale výraznou, příjemnou a vstřícnou (nikoli však podbízivou) melodii. To jsou dva hlavní důvody, díky nimž patří Jan Pokorný k našim nejpopulárnějším a nejúspěšnějším písničkářům. Hlavní, podotýkám, těch dalších příčin je mnohem více, což jednoznačně dokazuje na novém, v pořadí třetím albu Antarktida.

Pokáč si kreativně a rád hraje s rýmy a nečekanými slovními obraty a jde mu to báječně, cit pro češtinu mu rozhodně nechybí. Originálně nahlíží na věci, city a pocity vezdejší, většině jeho nápaditých, hravých a místy svérázných textů nechybí přesah ani pointa. Nic mu není svaté, padni komu padni, rád střílí i do vlastních řad, ale rozhodně není zlý, spíš milý, chápající a laskavý. Ostatně, smysl pro humor prokazuje již v bookletu, kde děkuje za zakoupení alba. „Snad tě bude bavit. A jestli ne, tak to, prosím, nikomu neříkej."

Ač písničkář, zdaleka se Pokáč neopírá jen o folkovou hudbu a akustickou kytaru. Dosti blízké je mu také country a trampská muzika, neopovrhne však ani popem, rock´n´rollem, swingem, latinou a dokonce i dechovkou. Bez ohledu na styl však všechny Pokáčovy písničky staví na výrazných melodiích, chytlavých, lehce zapamatovatelných refrénech, uvolněné atmosféře, originálních tématech a příjemném, civilním zpěvu. Pokáč zpívá naprosto přirozeně, uvěřitelně, bez zbytečného předvádění se.

Šestnáct nových skladeb z alba Antarktida lze s velkou dávkou zjednodušení rozdělit do tři skupin. Do první patří veselé, nic moc neřešící písně k pobavení a radosti, složené s velkou dávkou nadsázky. Například Holky to objektivně lehčí maj, kterou písničkáři pro jeho bezelstnost musí odpustit i ty nejzarytější feministky, roztančené country Cowboy, zachycující věčný Pokáčův svár město-vesnice, aktuální Jsem pozitivní, dechovkový Když je hokej lední nebo temperamentní, k Mexiku směřující latina Kabinka.

Druhou skupinu tvoří také veselé písničky, kterým však nechybí přesah k něčemu vážnějšímu či podstatnějšímu. Skladby vysmívaných lůzrů Chudák Alzák a Dej mi pusu, hravé ekologické „protestsongy" Antarktida a Na pláži, swingový pohled na sociální sítě Děti, hledání Léku na bolest duše, něžná balada Tak tě tu vítám nebo vytváření a obrana osobního prostoru v roztančené popfolkové Nešahej na mě a dřevním rock´n´rollu To si na googlu vyhledejte. Patří sem i vánoční Anděl, trefný to obrázek vánočního trhu.

Samostatnou skupinu pak představuje písnička I když jsme plešatý, kterou Pokáč nazpíval s Annou J. Slováčkovou. Se znalostí souvislostí posluchačům tuhne úsměv. Ale i když je skladba nezvykle vážná, nechybí jí pozitivní vyznění. „I když nám osud ránu dal, tak my jsme vstali a jdem dál."

Další pochvala patří producentovi Honzovi Balcárkovi (aka Johny Rainbow, Light & Love), který zajistil, že i takto tematicky různorodá nahrávka drží pohromadě. A poslední pak bookletu s texty, akordy a kresbami Alžběty Göbelové. Jsou stejně hravé, vzdušné a lehké jako Pokáčovy písničky. Při jejich poslechu vám bude dobře.

DISKOGRAFIE