„Pracovat s Mouchou bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat,“ zdůrazňují Kieslowski

Své písně o lásce, stárnutí a loučení přiveze duo Kieslowski, které tvoří pianistka a zpěvačka Marie Kieslowski a hudebník David Pomahač alias DKP, v pátek 31. října do berounské kavárny Jiná káva. Na koncertě, který začíná ve 20 hodin, zároveň představí své zbrusu nové album Mezi lopatky. Především o něm si Hudební knihovna povídala s Davidem Pomahačem i Marií Kieslowski.



HK: Už jste v Berouně někdy koncertovali a máte k tomuto městu nějaký bližší vztah?     
David: „V Berouně jsme hráli nedávno na festivalu Závodí. Bylo to trochu rychlé, měli jsme za sebou už tři koncerty a hned po našem vystoupení jsme jeli domů. Atmosféra ale byla velmi vstřícná. Jinak pocházíme ze severu Čech, a i když žijeme v Praze, Berounsko moc neznáme. Ale Beroun je pěkné město a určitě se v něm dobře žije."

HK: Přehrajete na koncertě celou novinku Mezi lopatky?    
David: „Nevím, jaký setlist budeme konkrétně v Berouně hrát. Dost ho měníme, ale z Mezi lopatky zazní určitě dost písní."

HK: Jak se vám na novince spolupracovalo se známým producentem Janem P. Muchowem?    
Marie: „Ta spolupráce byla velmi úzká a intenzivní. Nahrávali jsme téměř 14 dní v kuse. Po chvíli už jsme byli všichni na stejné vlně a věděli, co chceme. Honza pracuje navíc velmi rychle, a tak jsme měli možnost vyzkoušet více cest. Když jsme si nebyli jisti, dali jsme na jeho volbu a cit."    
David: „Pracovat s  Mouchou bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. Každému, kdo dělá hudbu, bych přál spolupracovat s takhle dobrým, milým, empatickým a zkušeným producentem. On je opravdu poklad."

HK: Myslíte, že vaši hudbu nějakým způsobem posunul?     
David: „Nejsem si jist, jestli nějak slyšitelně, ale učili jsme se od něj přemýšlet o naší hudbě jinak a asi i zodpovědněji. Určitě se posunul zvuk, ale to je úplně v pořádku a je to běžné. Je dobře, že je tam Moucha "cítit"."

HK: Proč jste základní část novinky natáčeli právě v Normandii?     
Marie: „Důležité bylo, že jsme odjeli. To samé se mohlo uskutečnit kdekoli jinde za hranicemi České republiky. Ale je fakt, že Normandie se obzvlášť povedla. To místo, kamenný dům uprostřed ničeho, mělo neopakovatelnou atmosféru. Nemluvě o tom, že jsme tam byli na přelomu ledna a února, takže většinu dní pršelo a foukal silný vítr. Byli jsme izolováni a šťastní."



HK: Jak se liší studiové verze vašich písní od live verzí?    
David: „Některé se liší hodně a jiné téměř vůbec. Co je jiné, je vždycky atmosféra místa, kde hrajeme. A o to jde nejvíc."

HK: A cítíte se lépe ve studiu při natáčení nebo na koncertech?    
David: „Jsou to jiné disciplíny. Obě mají svoje výhody i slabiny. Myslím, že máme hodně rádi obě polohy."   
Foto: Vítek Bedrna