Pop Messe odstartovalo ve velkém: P/ST mezi lidmi, Neubauten mezi železem

První den letošního Pop Messe ukázal, že festival se nebojí stavět vedle sebe melancholický alternativní pop, rap, industriální hluk ani noční elektroniku. Čtvrteční program na brněnském Velodromu začínal poměrně nenápadně, postupně ale nabíral na intenzitě a večer se proměnil v sérii koncertů, které často fungovaly stejně dobře jako hudební zážitek i jako performance. Technické problémy, nákupní vozík coby hudební nástroj nebo rapper pobíhající mezi lidmi přitom nebyly žádnou výjimkou.

Ida The Young otevřeli večer melancholií a výraznou melodikou

Na Favorit stage se v 17:30 představili Ida The Young, jedno z výraznějších jmen současné české alternativní scény. Čas jejich vystoupení jim bohužel příliš nepřál. Festivalový areál se teprve pomalu zaplňoval a před pódiem se tak sešlo spíše komornější publikum. Ti, kteří dorazili, ale dostali velmi příjemný začátek večera.

Kapela stavěla především na výrazné rytmické lince, melancholické atmosféře a melodice, která člověka téměř automaticky nutila pohupovat se do rytmu. Výrazným prvkem byl také jemný a velmi příjemný hlas zpěvačky, který místy v kombinaci s aranžemi připomínal britské The Last Dinner Party. Ida The Young si přitom hráli i se syntezátory a ukázali, že se nebojí zvukově experimentovat.

P/ST bojovali s technikou, energii jim ale vzít nedokázala

O hodinu později už na hlavní Velodrom stage nastoupili P/ST a oproti předchozímu koncertu se výrazně změnila nejen hudební energie, ale i samotné dění před pódiem. Dvojice od začátku využívala rozsáhlý catwalk a koncert doprovázely výrazné projekce. Na Pop Messe přijeli mimo jiné představit nové album Fotr.

Už během prvních několika skladeb bylo jasné, že nepůjde o statický rapový set. Jeden z členů se přibližně kolem páté skladby vydal přímo mezi lidi a publikum kolem něj okamžitě vytvořilo kruh. Jenže technika měla jiné plány. Ivoš stále nebyl připravený, pauza se začala protahovat, a tak přišel čas na improvizovanou zábavu. Padaly vtipy, komentáře směrem k publiku a také otázka, kterou člověk na festivalu rozhodně neslyší každý den: „Máte někdo pájku?"

Technické problémy nakonec provázely prakticky celé vystoupení a na chvíli se koncert musel úplně zastavit. P/ST ale dokázali i z nepříjemné situace vytěžit něco, co k jejich živelnému projevu vlastně sedělo. Publikum znovu vyzvali, aby se přesunulo blíž a níž pod stage, a frontman se opět vydal přímo mezi něj. Místo uhlazeného koncertu tak vznikla trochu chaotická, ale o to autentičtější show.

Boko Yout jako muzikálová diva uprostřed moshpitu

Na Favorit stage následoval Boko Yout, jehož vystoupení mělo od prvních minut obrovský tah. Stejně jako při předchozích koncertech se příliš dlouho nezdržoval na pódiu a velmi rychle zamířil přímo mezi publikum.

Jeho set byl fyzický, teatrální a místy téměř přehnaně dramatický – v tom nejlepším smyslu. Boko Yout působí jako někdo, kdo v sobě kombinuje energii punkového frontmana s výrazem muzikálové divy. Každé gesto je trochu větší, každý pohyb o něco teatrálnější a celé vystoupení díky tomu získává vlastní výrazný charakter.

Einstürzende Neubauten proměnili Velodrom v industriální rituál

Jedním z nejočekávanějších jmen prvního dne byli bezpochyby Einstürzende Neubauten. Jejich vystoupení působilo od začátku úplně jinak než všechno, co mu během večera předcházelo.

Tvrdší instrumentální pasáže, kovové zvuky a práce s netradičními předměty vytvářely atmosféru, která měla místy až rituální charakter. Kapela ostatně znovu ukázala, že hranice mezi hudebním nástrojem a kusem odpadu pro ni prakticky neexistuje. Hrálo se na staré topení, kovové konstrukce i nákupní vozík a výsledkem nebyl samoúčelný hluk, ale překvapivě precizně vystavěná zvuková krajina.

Trochu horší dojem ale zanechávaly některé průpovídky mezi skladbami. Kapela několikrát komentovala souběžný program na dalších scénách a zaznělo i tvrzení, že byli údajně domluveni, aby během jejich setu nikdo jiný nehrál. V jednu chvíli dokonce zaznívaly požadavky na přerušení hudby z okolních stagí. V prostředí festivalu s paralelním programem to působilo spíš zbytečně než vtipně a na chvíli to odvádělo pozornost od jinak mimořádně silného vystoupení.

Anna von Hausswolff nabídla instrumentální porno

Závěr hlavního programu na Velodrom stage patřil Anně von Hausswolff. Po industriálním náporu Einstürzende Neubauten přišlo vystoupení, které bylo sice úplně jiné, ale intenzitou rozhodně nezaostávalo.

První část koncertu strávila především za klávesami. Hudba se pomalu vrstvila, narůstala a pracovala s dlouhými gradacemi. Do aranží se přidávaly také dechové nástroje, které výslednému zvuku dodávaly další rozměr. Jestli se dá nějaká hudba popsat jako instrumentální porno, tady to označení sedělo skoro dokonale. Každá další vrstva zvuku působila, jako by měla posluchače ještě o něco více vtáhnout dovnitř.

Ve druhé části setu se Anna von Hausswolff přesunula dopředu a vzala do ruky kytaru. Proměnila se tím i energie koncertu – z téměř meditativního a soustředěného úvodu se vystoupení posunulo k syrovějšímu a fyzičtějšímu projevu.

Byl to jeden z těch koncertů, u kterých není úplně potřeba řešit jednotlivé skladby. Mnohem důležitější je celek, atmosféra a způsob, jakým hudba postupně ovládne celý prostor.