Norský saxofonista Jan Garbarek zahraje v Praze 1. října

Norský saxofonista Jan Garbarek, který patří k předním osobnostem současného evropského jazzu, vystoupí v pražském Foru Karlín již 1. října 2020. Z března přesunutý koncert je potvrzený včetně účasti všech prvotřídních hudebníků z Garbarkovo skupiny - německého klavíristy a hráče na elektrické klávesové nástroje Rainera Brüninghause, hvězdného indického perkusisty a bubeníka Triloka Gurtu a baskytaristy Yuri Danielse. Dle v tuto chvíli platných hygienických předpisů bude hlediště Fora Karlín rozděleno na dva nezávislé sektory po 500 návštěvnících. Vstupenky jsou stále v prodeji v síti Ticketportal. Koncert pořádá P&J Music.

Jan Garbarek bývá právem označován za jednu ze stylotvorných figur evropského jazzu. Jeho nezaměnitelný, konejšivě melancholický tón se stal málem ochrannou známkou kultovního labelu ECM. Právě Garbarkovy nahrávky před půl stoletím přitáhly mezinárodní pozornost k invenční, dnes tak vlivné skandinávské scéně. Do Prahy se Jan Garbarek vrací více než půl století, byť s totalitou vynucenou pauzou. Poprvé se tu představil jako mladík v roce 1966, když na jejím prvním mezinárodním turné doprovázel zpěvačku Karin Krog. Účinkoval tehdy i na Karinině albu Jazz Moments. Mnohem později, v letech 1997 a 2010, vystoupil v Praze i ve slavném projektu s Hilliard Ensemble, prolínajícím citlivé saxofonové improvizace se středověkou vokální hudbou. V roce 2013 zahrál na Hradě v triu s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem a bubeníkem Trilokem Gurtu. Netřeba dodávat, že každá z návštěv vyzněla odlišně a krásně zároveň.

Jan Garbarek se narodil 4. března 1947 v norském Nysenu jako syn někdejšího polského válečného zajatce a dcery norského farmáře. Po učednických 60. letech, kdy mu učarovala divokost free jazzové avantgardy a debutoval jako kapelník albem Til Vigdis (1967), postupně začal budovat skutečně vlastní styl. Lyrický, prostý disonancí, vystavěný na hypnoticky i meditativně působících dlouhých tónech, nevšedních, ale lahodných melodiích a v neposlední řadě na práci s odmlkami a tichem. Po inspiracích pro svoje pojetí jazzu začal Garbarek pátrat nejen v evropské klasické hudbě či lidové muzice Skandinávie, ale také v muzikantských postupech pro nás exotických kultur.