Návrat hudební legendy

Paul McCartney se letos vrací po šestileté odmlce s novým studiovým albem (celkově 16. v pořadí) plným autorského materiálu. Meziobdobí bylo vyplněno výletem do oblasti mistrových oblíbených swingových klasik v podobě kolekce Kisses On The Bottom

Skoro jako by autor byl jedním z The Beatles..

Nahrávalo se ve čtyřech různých studiích včetně slavného Abbey Road. Dílo bylo produkováno více různými producenty a je to na něm znát. Zní svěže a moderně, přičemž dokonce připomíná klasické časy The Beatles. Takový byl i dopředu vydaný singl, titulní skladba nahrávky New, kde je legendární autorův soubor cítit v každé vteřině. Patrný je i výraznější příklon k více rockovému pojetí (viz. například úvodní Save Us, která jako by vypadla z Bílého dvojalba). I zde se projevuje obrovský Paulův cit napsat geniální, zdánlivě jednoduchou a velmi příjemnou písničku (On My Way To Work). 

Sympatickým kouskem jistě je i rocková Quennie Eye, která vznikla původně z improvizace s jedním z producentů. Early Days je zase krásnou akustickou baladou. Paul v ni vzpomíná i na dávného kamaráda Johna Lennona. Naopak za minimálně velmi zvláštní lze považovat sedmou píseň Appreciate. Má znít velmi moderně a navzdory kytarovým vyhrávkám a sólu se jí to i daří, avšak tato snaha je lehce přestřelená. Nejspíš neuspokojí ani Paulovy fanoušky, ani ty co mají rádi samply. Hned další věc patrně nejslavnějšího skladatele všech dob ale spolehlivě zažene dojem z předchozího nepříliš povedeného tracku. Everybody Out There je přesně ten typ skladby s hitovým potenciálem, jaký mají fanoušci od Sira McCartneyho rádi.

A taková I Can Bet, která to k blížícímu se konci rozjede s plnou parádou a je nářezem ne náhodou připomínajícím jednu z nejlepších (nejen) rockových desek všech dob Abbey Road. Předposlední milostná Looking At Her je vyznáním nové partnerce Nancy. Příjemně se poslouchá a do nálady alba dobře zapadá. Road naproti tomu je psychedelická jízda, která bohužel ve srovnání s vrcholy desky mírně ztrácí dech. A ještě je tu skrytá poklidná skladba s piánem Scared, která kolekci uzavírá. Pojednává o obavách znovu milovat a věřit a jde o pěkný a poklidný závěr výrazného alba.

Sir McCartney zklamat neumí

New je deskou povedenou. Spojuje velmi výrazné okamžiky připomínající nejslavnější kapelu všech dob. Bohužel se však najde i pár méně povedených čísel (Appreciate, Road). V celkovém kontextu ale nelze nahrávku vidět jinak než v pozitivním světle. Nové desky takových legend jako jsou Paul McCartney, Eric Clapton, nebo Rolling Stones ani nejde brát jinak než s povděkem. Jsou-li navíc takto samy o sobě výrazné, tím lépe.