Lochneska, to je deska dobrá a hezká

Dost dobrá zábava, hezký obal a spousta nadsázky. Třesky, plesky, lepší stručnou charakteristiku snad pro album Lochneska od pivní bandy Doctor PP nenajdeme. A ani, jemináčku, nechceme! Nic jiného se totiž od téhle desky, stejně jako od všech ostatních Doctořích, očekávat nedá. Skupina si zkrátka jede svůj humorný, nenáročný, pubrockový styl. Že jí to moc baví, dokazuje v nejlepším fláku placky (otextovaném Petrem Hoškem z punkrockových Plexis) Já mám vztek: „Snad byla moje volba správná, zpívat, hrát, trochu šaškovat."

Pubrocková vývěska

Parta kolem lídra, zpěváka a textaře Petra Pečeného je úžasná hlavně naživo. Její koncerty jsou plné energie, překotné živosti, občasných roztomilých zakolísání a radosti se vzájemné sounáležitosti s fanoušky. Na studiovou nahrávku lze tohle přenést (proč vlastně ještě nebyl vydán žádný živák?) jenom s obtížemi a výjimečně, přesto Lochneska dýchá skvělou pozitivní atmosférou a hudebním bláznovstvím. „Někdo mě zbil, když zhasli sál" vříská (Fanánkova slova) s gustem Pečený v Hasičském bálu, který jakoby kapelu posouval až do světa vesnických tancovaček a zábav. A úchylné intermezzo v podobě vpašované ukázky z legendárního bálu ve filmu Hoří, má panenko to jen stvrzuje.

Crazyman zatleská

V tomhle duchu se nese celá deska. Úvodní, velice výrazná Zpráva zoufalá je výstižná už svým názvem (pokud se na ni díváme očima rozchlastaného bohéma a vyloučíme vyschlou pípu). Tak trochu zbytečný rock´n´roll Mám rád kofein (opět s textem od Fanánka) zcela evidentně odkazuje na lásku ke kafíčku. Titulní Lochneska je antisportovní pohodovka („v pase máš jak lýtko mý") a Nejsem starej troll další rockáč s výrazným saxíkem a klavírem, takový Já mám vztek naruby: „A před tvým tátou ani muk, vždyť je to ještě mladej kluk."

Z přízemí do eska

Jaké překvapení, když se najednou objeví pomalejší, zamyšlenější skladby. S baladami Tří sester se sice nedají srovnat, trochu osvěží, ale poslouchat je opakovaně je jako měnit pleny pomočené babičce. Flámy jsou zdravý vypráví o životě kultivovaného pařmena a povaleče: „Neřeknu, co se dělo dál, ten pingl by se smál." Ožralecké, depresivní blues Zas bude dobře (autorem je Franta Sahula) a rádoby dojemný love song Kotě kamenný jsou už o stupeň horší.
Píseň Pirátská na konci obsahuje (nepříliš povedenou) představovačku kapely. A cover proslulé odrhovačky Whisky, to je moje gusto, umístěný na úplný závěr, obohacují svou pěveckou účastí Doctorovi kámoši Fanánek s Pepíkem Vojtkem.

Celkově Lochneska nevybočuje z nastavené úrovně Doctorských alb. Je solidně instrumentálně zahraná, obsahuje několik koncertních hitů a žádný vyložený propadák. Pokud berete tvorbu Doctora PP s nadsázkou, pobaví, snad neurazí a možná i roztancuje. (Tančí vůbec Lochnesky?)