Lindemann i na Skills in Pills začíná mírně stagnovat

Jelikož Rammstein zažívají momentálně kratší pauzu, vyplnil ji frontmann Till Lindemann novým projektem, ve kterém se spojil s Peterem Tägtgrenem, známým z kapel Pain nebo Hypocrisy. Projekt dostal jednoduchý a dost výstižný název LINDEMANN a jeho debutem se stala deska Skills in Pills. Hlavní změnou oproti domovině je, že nyní šla němčina bokem a hlavní roli hraje angličtina. A jaký je výsledek?

Kdo zná a má rád Rammstein, tedy snahu šokovat, industriální hudbu a ironické a vtipné texty, ten se může pustit rychle do poslouchání, v tom se tu nic nemění. Když se vezme kompletně celé album. je to velká párty s velice bizardními texty, které oproti Rammstein ještě zesílili. Někdy jsou témata ostrá až moc (lehce upadají do poněkud laciné až trapné úrovně) a každému to nemusí úplně sednout, ale takový už je Till Lindemann, kontroverze alba se dala čekat již po pohledu na cover celé desky.



Celou desku otvírá titulní skladba Skills in Pills, která velmi ironicky naráží na dnešní svět, v němž se snad nenajde člověk, který by neužíval nějaké ty léky a ať už jsou na cokoliv, objevíte se i v této skladbě - "If you want to die Or if you want to chill Even if you want to get high Whatever happens - take a pill The first I take against depression The second is pure energy The green one for my self-agression Than the red one - ecstasy"

Co se týče různých sexuálních narážek, tam se absolutně Rammstein neztráceli a to stejné se opakuje i na desce Tilla. Hned druhá Ladyboy se v této tématice vyžívá. Skladba opět nepostrádá hitovost, kterou obrovským způsobem umocňují klávesy (tím se opravdu vyznamenal skladatel Peter Tagtgren na celém albu), přitom jsou velice jednoduché a přímočaré, je tedy dost možné, že se postupem času začnete na desce ztrácet.

Prvním singlem se stala skladba Praise Abort. Co se týče hudby, tam se opravdu společník na desce Peter Tagtgren vyznamenal a vytvořil velký hit, který opět ještě více umocňují klávesy v pozadí. Srážet ho dost možná bude právě text, který je zde ostrý možná až moc (samozřejmě je třeba ho brát s obrovskou nadsázkou a vtipem, bohužel ne každý to tak ale dokáže).



U ostatních skladeb se hudebně jede stále na stejné vlně, střídají se tu témata jako drogy ve skladbě Yukin, ve Fat se zase dozvíme o hrátkách s vyvinutějšími ženami nebo je tu Golden Shower (tady si to dokáže doplnit každý z vás, kdo umí základy angličtiny a má alespoň trochu zvrhlé představy, ti se pak opravdu nemýlí). Vyjímku pak tvoří skladba Home Sweet Home, která má text vážnější. V něm se Lindemann vyzpovídává ze smrti svého otce, který umřel na rakovinu. Hned vedle ní se pak dá zařadit ještě Children of the Sun. Obě skladby pak také působí klidnějším dojmem i hudebně, jsou lehce zastřené melancholií a působí oproti ostatním písním jako dvě balady.

Skills in Pills je deska, na které se Lindemann nesnaží o žádný progres, nesnaží se o nic nového a u někoho mu to projde, u někoho ne. Pokud tak hledáte desku na akce, večírky, jen tak pro zábavu, máte rádi Rammstein, tak je to jedna z nových možností. Pokud ale rádi objevujete nové hudební značky, snažíte se do hudby vžít a chcete si z ní i něco odnést, pak LINDEMANN není pro vás ta správná volba.