Krvavá svatozář od jezera Bodom

Halo of Blood je osmé studiové album finských melodiků Children of Bodom, na které tentokrát poskládali 10 skladeb o necelých dvaačtyřiceti minutách. Celkový mix a produkce alba je opravdu prvotřídní, na desce se skví řízné basy a kytary, které mají potřebnou základní syrovost a agresi. Bicí jsou počítačově přesná, ale stále mají přirozený feeling.

Úvodní Waste of Skin se silnými riffy, které se snoubí s údernými bicími, vytváří typický hitový singl značky CoB. Titulní skladba Halo of Blood v sobě schovává 3 minuty tvrdé agrese od prvního tónu do samotného závěru. Transference je jednou z nejmelodičtějších písní na desce s patrně nejlepšími klávesovými party. Bodom Blue Moon (The Second Coming) má frenetickou, až téměř schizofrenní atmosféru, a tak je velmi dobrou volbou pro umístění do středu alba, kdy posluchače nutí obnovit pozornost pro druhou polovinu desky. Skladba Dead Man's Hand on You se rozjíždí pomalu se strašidelným feelingem, aby v plné síle představila dynamické vokály Alexiho Laiha. Album uzavírá One Bottle and a Knee Deep, což je asi nejzajímavější skladba na desce s typickým metalovým groovem a opravdu výtečným kytarovým sólem.

Návrat ke kořenům?

Zpěvák Alexi Laiho provedl drobné změny svého vokálního projevu a s vydáním Halo of Blood pravidelně používá poněkud čistší vokály než na předchozích deskách. Pořád používá svůj death metalový growl, ale více vsází na čisté zpěvy. Zbytek kapely dělá skvělou práci při doprovodných vokálech. Celkový dojem z alba je velmi pozitivní.

Children of Bodom se s Halo of Blood vrací na vrchol melo-death metalové hory. Byla zábava album poslouchat, je na něm k dispozici mnoho různých poloh, včetně bravurních kláves, které občasně tvoří opravdu hudební eposy. Přestože Children of Bodom jsou považováni za melodický death metal, není pochyb, že v jejich hudbě má velkou roli thrash metal s power metalovými prvky a toto album je toho dobrým důkazem.

Celkově by toto album mohlo být pilířem novodobé tvorby Children of Bodom od dob Are You Dead Yet? z roku 2005. Myslím v porovnání s předchozími fošnami z roku 2008 (Bloddrunk) a 2011 (Relentless Reckless Forever). Halo of Blood by mohlo patřit k těm nejlepším zářezům v kariéře kapely a směle by mohlo soupeřit s jejich ranou tvorbou, kdy byli na vrcholu slávy.