Kdo že po ránu kadí zlato? Přece naše národní bohatství, Kapitán Demo.

Pokud budete k nové desce nepřehlédnutelné a nepřeslechnutelné celebrity Kapitána Dema přistupovat jako ke klasické, standardní nahrávce, po pěti, maximálně deseti minutách mu zcela jistě vzkážete: „Okamžitě odejdi do svého pokoje a vrať se, až budeš normální." Což je nejen název alba, ale také citát z Duškových Čtyř dohod. Budete-li se však chtít především bavit, pak se máte na co těšit, neboť Kapitánův humor je naprosto ojedinělý, originální a do nejmenších detailů promakaný. Stejně jako jeho vizuální stránka a projevy.



Demo se stylizuje do polohy drsného rappera se všemi klišé, které k tomuto stylu patří. Mohutná postava, arogantní hlášky, drsný projev, specifické frázování, negace všeho a všech, namachrovanost, ležérní výslovnost, vulgární texty. Vzduchem poletuje koks, zlaté řetězy a prstýnky se lesknou a obepínají jeho mohutné tělo a do elektrických beatů většinou znuděný a zpruzelý Kapitán Demo sází jeden rým za druhým. Nutno podotknout, že rýmy geniální.

Kýč a pozérství hip-hopové scény

Je radost poslouchat, s jakou lehkostí, hravostí, nadhledem a hlavně humorem se Kapitánovi podařilo vystihnout atmosféru kýče a pozérství v současné hip-hopové scéně. Nejen nabubřelou, přitom však velice chytlavou hudbou plnou samplů, ale především texty. Hravými, absurdními, vtipnými, nekorektními, ale zároveň nenásilně kritizujícími současný konzumní styl života.

Pokud přežijete patnáctiminutové kvílení saxofonu v úvodní skladbě Ságo pokračuje, blahopřeji, máte vyhráno, nic horšího už na vás nečeká. Pak už se totiž budete jen bavit. Třeba při machovských písních Všechno je moje nebo Samá chvála, úchvatný je i začátek svérázně milostného songu Beatmakerky („Ty máš ale pěknou držku").

Hustý Kapitán, drsný bráška Rey

Hustý je i úvod Seriálů, který Demo nazpívá se svým stejně drsným „bráškou" Rey Benem. Vzápětí se však song zlomí v neskutečně vlezlou melodii, za níž by se nemusel stydět ani Ben Cristovao. Ale text, zpověď náruživého milovníka seriálů, je opět kouzelný. V songu Láska, pokora a sluníčko si posvítí na všechny pozitivní alternativce („Každý ráno si napouštím vanu/a u toho cvičím Pět Tibeťanů. Ještě předtím, než vlezu do vody/tak si pouštím Čtyři dohody"), v Ovcích na stádní chování. A rozkošný refrén „Naši kartičku máte? A bodíky sbíráte?" už z hlavy nevypudíte.



Ani v dalších „válech" není Kapitánovi nic svaté. Odnese to jeho vypečená famílie, obyvatelé Karlína, kamarádi, nevinní koně. Jen Demo, naše Národní bohatství, nemá byť jen chybičku. „Jsem vtipnější než Kato a ostřejší než NATO, nakopnu tě jak Pato, po ránu kadím zlato." A to vše s vtipem, nadhledem a citem pro pointy a český jazyk, některé rýmy by se měly tesat. Navíc prošpikované trefnými hláškami, podlézavým smíchem a dalšími vychytávkami.

A když se nabažíte textové stránky a celkové koncepce Kapitána, tak zjistíte, že i hudba je místy hodně zajímavá. Nápaditá, hravá a propracovaná. Jasně a stručně, takhle jsem se už dlouho nepobavil.