KAPRIOLská rebelie nenechá nikoho chladným

Už předchozím albem Na konci přijde začátek nasadila slezská rockmetalová female banda Kapriola velice vysokou laťku, a proto bylo opravdu těžké předvídat, co nového Donna Michelle a spol. přinesou na sedmé nahrávce, která se v tajnosti objevila venku před koncem kalendářního roku. Pomalý single klip, který děvčata uvolnila už na podzim pro youtube, zmátl navíc hlavu nejednomu rockovému fandovi. I v nás žije stín byl totiž na poměry tvrdých riffů, jaké od Kaprioly známe, poměrně baladický, přesto však ukázal novou hudební tvář skupiny a opět osobitou kreativitu. Ti, kteří se však zalekli, že by skupina nějak „vyměkla", mohou být po prvním poslechu novinkového alba Rebellion určitě spokojeni.

Zmíněná balada je pro mne jednou z nejsilnějších skladeb celého alba právě proto, že má svoje variabilní tempo, a v neposlední řadě odzbrojuje krásnou akustikou, a to i po několikerém poslechu. Je vlastně vyvrcholením triumvirátu prvních tří písní na celém devítipísňovém albu. CD rozhodně začíná nezvykle tvrdě, úvodní song Voda a země pulsuje riffováním, které svým komplexním zvukem připomíná dvoukytarovou jízdu alba Rust in Peace od slovutných thrasherů Megadeth. Ale to je pouze vzdálené přirovnání. Nová vokalistka Michelle dokazuje být zdatnou pěvkyní, a to ve všech polohách. Zvuk není tak sevřený jako u předchozí nahrávky a ve všech skladbách lze nalézt snahu mít vlastní feeling, tvrdý, často až thrashmetalový, ale i svébytně melodický. Hned ve druhé písni Elegie zní například monumentální refrén, dramaturgie melodií krásně graduje a já nestačím žasnout nad celkovým vyzněním. Tohle je nová hymna kapely, ke které by měl vzniknout klip!

Po již zmíněné baladě opět Kapriola mění celkový koncept, když spustí anglicky zpívanou Strange Games. Je to trochu šok, jako by zpívala jiná kapela! Je to odvaha po všech minulých nahrávkách, ale heavy kousek uhání dopředu jako rozjetá lokomotiva, hudebně zní jako melodický hevík z klasického období NWBHM, kde nechybí špičkové sólování Donny Michelle. Je to překvapení v kontextu celé tvorby. Přesto je to v celém albu hodně netypická věc a aby to nebylo málo, Kapriola na Rebellion umístila hned další dvě skladby v anglickém jazyce. Vedle osobité coververze od Led Zepellin, o které ještě bude řeč, zní jako pátá v pořadí břitká Sign of LIght. Hudba opět evokuje thrashové až powermetalové nálady, přičemž nezapomíná na groove pasáže, které lehce navazují na minulé album.

Šestá až osmá píseň se opět vokálně vrací do českých luhů a hájů, ale hudebně jde o pestrou heavy mozaiku. Kapelnice Michelle určitě měla spoustu zajímavých podnětů, protože co píseň, to jiné pojetí. Čím dál víc má svěží (lehce) skákavý heavy rytmus, kytara se s basou krásně snoubí a zpěvačka Michelle nenechává nikoho na pochybách, že si pevně stojí za svým projevem. Je tady výborné sólo, co dodat více? Další parádní živá hitovka. V dynamické písni Sen se konečně dostávají i ke slovu perfektně nazvučené housle dony Michelle. Nástroj, který dříve určoval hodně tvar i náladu starších nahrávek, zazní na Rebellion pouze v této písni, ale zato festově. Michelle u svého nástroje nezapomene i na řízné sólo a jako připomínku své staré tvorby slyšíme v textu:"….od konce nazpátek je počátek…"

Je veliká škoda, že se Kapriole nepodařilo postoupit do dalšího kola TV Rockparády s baladou I v nás žije stín, protože je to velmi silná píseň. Když se k tomu přidají i další, soustředěně naposlouchané skladby celého nového alba, nelze než konstatovat, že Rebellion je velmi vydařená kolekce. Možná nedrží dramaturgicky tak pohromadě jako předchozí album, ale nabízí opravdu mocné skladby, které jen tak z uší nedostanete. Jsou tady silně tahavé až zvonivé riffy v songu Pocity, ve které se skví perfektně sehraná rytmika, a navíc zpěvačka Michelle snad nejvíce přitlačí na pilu jako by chtěla vyzpívat veškeré naštvané emoce. Celkovou rozmanitost jen pak demonstruje závěrečný cover Whole Lotta Love, ze kterého by Robert Plant měl určitě husí kůži. Zapomeňte na živé záznamy z koncertů, tahle studiová verze má neskutečný náboj – jakoby starý hard rock zreinkarnoval v moderním živelném pojetí.

Ten prostorový zvuk nemělo žádné předchozí album – tady je třeba určitě zatleskat výborné práci Lukáše Musila ve studiu ad3 – a anglicky zpívané pecky mohou směle konkurovat zahraničním bandám. Rebellion je doposud nejpestřejší album Kaprioly, které jen stvrzuje status nejcharismatičtější ženské metalové kapely u nás. A pro fandy elektrických houslí, mezi které se já osobně počítám, mám navíc skvělou zprávu: samotná kapelnice dona Michelle vydala nedávno houslové instrumentální album Mysterious Violin, které si v ničím nezadá se světovými star Lindsey Stirling nebo Vanessou Mae. Ale o tom budeme psát jindy, nyní je opět čas na pravou ženskou metalovou rebelii!