Kapela Rangers si Zlatou kolekci rozhodně zaslouží

Kapela Rangers (od roku 1971 na příkaz Pragokoncertu Plavci) patřila vždy k tomu lepšímu, co tuzemská rádia a televize během 70. a 80. let oficiálně vysílaly. Nejen výběrem repertoáru, ale také instrumentálními a pěveckými výkony jednotlivých členů nebo prezentací na koncertech. Proto si rozhodně zaslouží poměrně reprezentativní a obsáhlou Zlatou kolekci, která na třech nadupaných CD nosičích přináší téměř osm desítek skladeb.  



Kolekce, kterou pečlivě sestavil blízký spolupracovník kapely Mirek Černý, se zaměřuje na léta 1968 až 1999, tedy nejklasičtější období Rangers. Jejich zlatou éru, nezatíženou pozdějším odchodem Jiřího Veissera, tragickou smrtí Milana Dufka a především tahanicemi o nástupnictví po této legendární formaci, v nichž se fanoušci nevyznají dodnes. Prý existují hned čtyři nástupnické kapely a každá je samozřejmě ta pravá.  

Tradicionály, evergreeny, vlastní tvorba

Repertoár Rangers vždy tvořily tři skupiny písní. Četně zastoupeny byly tradicionály, dále pak převzaté písničky (samozřejmě v obou případech s kvalitními a občas i vtipnými českými texty) a nechyběla ani vlastní tvorba, v níž vynikal především Milan Dufek a v počátcích skupiny i Radek Tomášek. Formace ale také nepohrdla písničkami Jaroslava Uhlíře, který pro ni složil dva velké hity Trpasličí svatba a Inženýrská.  

Zlatá kolekce vydavatelství Supraphon mimo jiné dokazuje, že tradicionály a evergreeny si kapela vybírala s velkým citem. Slavné skladby Pole s bavlnou, Oh, Shenandoah, Balíček karet (s nezaměnitelným recitativem Miroslava Černého), Kopej hrob můj, Láska je věc kouzelná nebo Big Rock Candy Montain již dávno patří do zlatého fondu světové country, trampské či folkové hudby.  



Všem písním dokázali dát Rangers silný romantický náboj, k čemuž je předurčovalo již nástrojové obsazení. Kytary se v nápaditých, přitom však přirozených aranžích proplétají s houslemi, kontrabasem nebo flétnou a nikdy nesmí chybět pro kapelu typické pětistrunné banjo. Skupina však nikdy netlačí na pilu a ani v těch nejsmutnějších písních neždímá z posluchačů slzy dojetí, vždy je přirozená a uvěřitelná.  

Nápaditě sladěné vokály

Další velkou devízou Rangers byly v jejich nejslavnějším období skvěle sladěné vokály. Zpěvu se věnovali všichni členové, což bývalo pět až sedm lidí, takže možných kombinací bylo hodně. A poslouchat třeba a capella úvod Polí s bavlnou je opravdu zážitkem. Navíc na třetím disku nabídku vokálů obohatila ještě Irena Budweiserová, Robert Křesťan nebo Jan Nedvěd.  



Zlatá kolekce přináší bezmála čtyři hodiny příjemné, pohodové hudby. Většina písniček disponuje výraznými refrény, přehlednými melodiemi, vstřícnými rytmy (i když se Rangers ve většině skladeb obejdou bez bicích), romantickým nádechem a silnou atmosférou. Jen škoda, že v bookletu, plném hezkých fotek, chybí obsáhlejší pojednání o kapele či alespoň historie. Za padesát let její existence se toho událo opravdu hodně a nouze nebyla ani o velice dramatické situace.