John Frusciante – PBX Funicular Intaglio Zone
Recenze alba : PBX Funicular Intaglio Zone
Kytarista, který se stal dobře známým svým angažmá u Red Hot Chili
Peppers měl docela pohnutý život. Neunesl úspěch, který se dostavil po
vydání desky Blood Sugar Sex
Magik, a upadl do těžké drogové závislosti. Z té se postupně
vysekal a jeho návrat do řad světoznámé kapely přinesl v roce 1999 megaúspěch
v podobě desky Californication.
Od té doby nahrál s „Papričkami" další dvě veleúspěšná alba, a v roce 2008
se s kolegy opět rozloučil. Mezitím stihl získat obrovský věhlas jako
muzikant a začal se věnovat celou svou duší muzice. Důkazem tomu může být sedm
sólových desek od roku 2004, k tomu účast v projektech a hostování na
deskách takových velikánů, jakými jsou The
Mars Volta a jiní.
John se také během let zaměřil na meditace, alternativní
styl života a také se zřekl tělesných radovánek. A v poslední době se taky
zřekl klasické kytarové muziky. Že to myslí smrtelně vážně, to dokazuje i svou
aktuální sólovkou. Na jeho starších deskách se daly tu a tam zaslechnout vlivy
elektroniky, ale vždy byly spíše doplněním kytary, či se staly mezihrami. Ale
už na A
Sphere in the Heart of Silence, na které spolupracoval se současným
kytaristou svých bývalých zaměstnavatelů, Joshem
Klinghofferem, byla slyšet jeho vzrůstající obliba v těchto vodách. Na
nové desce se kytara sice vyskytuje, ale ve velmi potlačené míře.
Dle info na oficiálních kytaristových stránkách, je toto „album"
výsledkem toho, jak se postupně učil a učí programovat různé nástroje. No,
programovat je asi dokáže, ale vzniká z toho neposlouchatelný paskvil, kde
se není čeho chytat. Tohle opravdu není muzika, které jsem dokázal porozumět, a
skutečně jsem nepředpokládal, že Frusciante
předloží něco takového. Nejsem velký fanda techna, housu a podobných věcí.
Občas mě některé věci osloví, ale ne natolik, abych se pídil po tom, co to je
zač nebo to začal ve volném čase poslouchat nějak víc. Můžu se tedy pokus
vypíchnout ty skladby, které se u mě dostaly na mez poslouchatelnosti.
Intro/Sabam sice zní zvláštně, přes občasnou disharmonii jsem si
ale říkal, že jde prostě jen o zvláštní úvod. Pak ale přijde další
věc Hear
Say, a elektronika pokračuje nadále. Žádná chytlavá melodie, zvláštní změny
temp a motivů a dohromady mi to jednoduše nedává smysl. V padání do
nesmyslnosti pokračuje i následující Bike
a já už se modlím za nějakou poslouchatelnou skladbu. Vážně neodsuzuju ani
elektroniku, ani experimenty, ale mám takový dojem, že v tomhle případě
to John Frusciante těžce
přepískl. První takřka popovou poslouchatelnou skladbu představuje Ratiug, kde mě pro změnu ruší rapovaný
vstup. Další Guitar (přečtěte si název
předchozí skladby pozpátku) je nejkratší na albu, ale jedná se asi o nejlepší
kus, který se tu dá najít. Má atmosféru, dobře naprogramované bicí a vkusně
nasázené motivy. Nejvíc mě nadchl začátek synthpopové Mistakes, jelikož pro staré synthpopové a new wave mám z nějakého
důvodu slabost. Konečně poslouchatelná melodie, kytarové party. A pak do toho
vrazí zas ty šílené bicí party a celé se to opět zvrhne do prapodivného
mišmaše. Škoda. Konečně přichází Uprane,
nalehává elektro skladba s dobrým zpěvem. Nebýt pokaženého konce.
Nechápu, že to musí vždycky zabít
nějakým šíleným výlevem na bicím automatu i u té nejhezčí skladby na albu - které se jinak skoro nedá poslouchat.
Je mi líto. Já dokážu ocenit, když se hudebník posouvá a tím
posouvá i své hranice. Ale čeho je moc, toho je příliš. Frusciante
se nechal omámit mašinkami a ze svých pokusů splácal pejskokočičí dort, který
mi opravdu silně nešmakuje. Doufám, že nemá dojem, bůhvíjaké umění
nestvořil. Protože jinak by ho měl někdo přesvědčit o kardinálním omylu. Obdivuju
lidi, kteří jsou ochotni si to poslechnout víc, jak třikrát. A nechápu ty,
kteří si to koupí. Jedna z nejhorších desek, co jsem měl tu čest slyšet od
začátku do konce. Už nikdy více. A obal je vrcholem nevkusnosti.
- Niandra Lades and Usually Just a T-Shirt (1994) 01:13:09
- Smile from the Streets You Hold (1997) 01:01:17
- To Record Only Water for Ten Days (2001) 00:42:13
- DC EP (2004) 00:14:47
- Inside of Emptiness (2004) 00:39:26
- Shadows Collide with People (2004) 01:07:58
- Sphere in the Heart of Silence (2004) 00:38:20
- Will to Death (2004) 00:42:23
- Curtains (2005) 00:34:37
- Empyrean (2009) 00:54:02
- Letur-Lefr (2012) 00:15:53
- Enclosure (2014) 00:37:37
Někde mezi světem a jinou dimenzí Johna Fruscianteho
Již šest let uběhlo od posledního odchodu kytarového mága Johna Fruscianteho z Red Hot Chili...
Fruscianteho geniální nebeský opus
O vánočních svátcích jsem se dostal po letech do kontaktu s vinylem The Empyrean od Johna Fruscianteho....
HUDEBNÍ ZPRÁVY
Katr a Chlíff na společném pódiu ve svojkovickém Motorestu
Očekávaná benefiční akce v Motorestu Svojkovice měla pevně stanovený termín dne 11.5.2024. Na místním pódiu...
Nové album Manon Meurt vznikalo pod producentským dohledem Eddieho Stevense
Komplikované struktury s proplétáním spontánnosti a náhody, setkání různorodých žánrových vlivů členů...
Změny v sestavě festivalu Brutal Assault
V rámci festivalové přípravy se mohou fanoušci těšit na potvrzování nových interpretů, avšak může dojít...
Travis Scott míří poprvé do České republiky
Hip-hopová ikona vystoupí už 18. července v pražské O2 areně. Turné Travise Scotta UTOPIA - Circus Maximus...
Multitalentovaný Childish Gambino v Praze. Poprvé a možná i naposled.
Zpěvák, herec a producent Donald Glover, známý také jako Childish Gambino, se vrací na koncertní pódia. Čtyřnásobný...
» zobrazit více...
RECENZE
» Z aktuálnosti písní Karla Kryla dnes až mrazí
» „Temně hmotní“ Pearl Jam na novince...
» „Hezké to bylo / moc hezké to bylo.“...
» Michal Strnad překračuje atmosférický...
» Jiná část tebe: druhý atmosférický...
» Přesvědčení, že Všechno bude dobrý,...
» zobrazit více...
Pozvání na rockový mejdan s Vildou Čokem a jeho kapelou Bypass do klubu Modrá Vopice
Čtvrtek 16 .5. si rozhodně zapište do kalendáře! Před venkovním podiem v legendárním...
Travis Scott míří poprvé do České republiky
Hip-hopová ikona vystoupí už 18. července v pražské O2 areně. Turné...
Koncert v plzeňském klubu měl black-metalový náboj, program nabídl trojici kapel
Když se v Plzni řekne Parlament Club, snad každému příznivci...
Změny v sestavě festivalu Brutal Assault
V rámci festivalové přípravy se mohou fanoušci těšit na potvrzování...
Ghøstkid: Pokud máš speciální estetiku, máš velké plus
Na festivalu Rock for People 2022 jsem se po roce opět sešel se Sebastianem...
Češi na poslední chvíli změnili goal horn, mistrovství oficiálně zahájila Lenny se svým hitem
Zdroj foto: Andrea Cardin, IIHF Nic jiného nesjednotí náš národ tak jako...
Poletíme? rozhodně nechtějí být mediálními hvězdami
„Nejkratší modlitba je fuck off," zpívá frontman kapely Poletíme? Rudolf Brančovský...
Vyhrajte volné vstupenky na Labefest
Smetanovo nábřeží pod děčínským zámkem na konci května, konkrétně...
Dvojice mezi patry klid na debutu předkládá společný deník dvou lidí
Dvojice Matouš Pospíšil a Šimon Pacek, která tvoří skupinu mezi patra klid,...
Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.
» Podporujeme nadějné kapely
» Zadání profilu interpreta
Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.