Jamie Cullum v květnu 2020 vystoupí poprvé v Praze

Jamie Cullum! Ten, kdo zažil jeho neuvěřitelné koncerty na Colours of Ostrava 2009 a 2013, na ně nezapomene - britský zpěvák a klavírista při nich předvedl show v tom nejlepším slova smyslu. Nejen s obrovskou lehkostí a virtuozitou přecházel od strhujícího jazzu k popu a zpět, ale bubnoval i na piano, beatboxoval, padal ze stoličky a v jednu chvíli na klavír vylezl s pivem v ruce a obřím skokem se snesl zpět na pódium. Nyní se tento výjimečný hudebník a showman představí poprvé naživo v Praze - 12. května 2020 v novém prostoru O2 universum. Přijede v rámci turné k nové desce nazvané Taller, která vyšla letos v červnu. Vstupenky na sezení v cenách od 990 do 2 490 Kč budou v prodeji od 13. září 2019 v síti Ticketmaster.

Jamie Cullum za dvacet let své hudební kariéry změnil mnoha miliónům lidí názor na jazz, který vkusně a s vytříbenou lehkostí spojuje s popem. „Nikdy jsem se nesnažil předstírat, že žijeme v padesátých letech. Žiji tady a teď. Mám rád Beyonce, Massive Attack, ale stejně tak Cheta Bakera nebo Franka Sinatru," vysvětluje. Dokáže zahrát svérázné verze skladeb Cole Portera, Kurta Ellinga, Counta Basieho, Jimi Hendrixe, Kanye Westa, Rihanny, Radiohead i White Stripes. Nadšená média Culluma od samého začátku překřtila řadou přirovnání: Sinatra v teniskách, David Beckham jazzu nebo zázračné dítě. Za své nahrávky, kterých prodal více než kterýkoliv britský jazzman v historii, byl nominován na Grammy, Zlatý glóbus nebo Brit Awards. „Nejvíc mě inspiroval Herbie Hancock, můj první kontakt s jazzem. Pak jsem se do něho ponořil víc a propadl Milesu Davisovi, Theloniousovi Monkovi, Keithu Jarrettovi a Bradu Mehldauovi. Ti všichni mají zásluhu na tom, jak dnes hraji," tvrdí o své hře na klavír Cullum, vedle toho všestranný zpěvák s nakřáplým hlasem schopný zaswingovat a hned na to přejít do rockové polohy.

Na vydání prvního alba Heard It All Before v roce 1999 použil studentskou půjčku a aby se uživil, hrál čtyřikrát i pětkrát týdně, nejen na klavír, ale i na jakýkoliv nástroj, který zrovna v dané undergroundové kapele chyběl. Globální úspěch mu přinesly následující dvě alba - Twentysomething a Catching Tales - která přinesla mix autorských písní, jeho oblíbených jazzových skladeb i originálních coververzí současných hitů. Poté pět let neúnavně vystupoval po celém světě a vybudoval si pověst jednoho z nejlepších koncertních hudebníků dneška, který také dokáže sdílet pódium s tak žánrově odlišnými muzikanty jako třeba Herbie Hancock, Kendrick Lamar, St Vincent nebo Lang Lang. Jako svoji zatím poslední, osmou desku, vydal letos Cullum album Taller, kde se vrací k autorské tvorbě. ¨

"A mé budoucí cíle? Pořád se cítím jako nadšený fanoušek hudby a zároveň její student. Zkouším nyní pronikat hlouběji do hudební teorie, abych prohloubil to, co umím na klavír. Ale nejvíce se chci věnovat skládání písní. U skladby Gran Torino jsem poprvé pocítil tuto touhu, začal jsem rozumět tomuto umění - nejen se při tom řídit instinktem, ale využít i základní stavební kameny a dovednosti, které jsem za ty roky získal. Pochopil jsem, že úspěch by měl jen zvyšovat vlastní zvědavost,” uzavírá Cullum.